Výstava obrazů Fr. A. Jelínka

Ve středu 9. července se v Galerii Na Půdě ve Světlé nad Sázavou konala vernisáž a až do 17. srpna je přístupná výstava obrazů akademického malíře Františka Antonína Jelínka.

Obrazy zapůjčené ze sbírek města Světlá nad Sázavou, Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě  a soukromých sbírek doplňují historické dokumenty, některé zapůjčené, jiné pocházející z přílohy městské kroniky.

František Antonín Jelínek (*8. 3. 1890 Praha, †26. 2. 1977 Kochánov)

Narodil se v Praze a již v šesti letech udivoval své okolí výtvarným projevem. Na pražské Akademii studoval postupně u profesorů Bohumila Roubalíka, Vlaho Bukovace a Hanuše Schwaigera, což se odrazilo v jeho celoživotním díle – osvojil si dokonalou znalost malířských technik starých mistrů, smysl pro barevnou harmonii, světlo a cit pro kompozici. Po absolvování akademie odjel s podporou Hlávkovy nadace na roční studijní pobyt do Itálie, kde navštívil Miláno, Florencii a Řím, byl též v Neapoli a na ostrově Capri. O rok později navštívil Černou Horu, kde portrétoval tamějšího krále Nikolu I. První světovou válku prožil v Kutné Hoře a maďarském Egeru, na konci války pracoval jako voják-malíř na restaurování Assamových fresek v chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze.

Po válce se oženil a osud jej zavedl do Lipnice nad Sázavou, kde se setkal s malířem Jaroslavem Panuškou a se spisovatelem Jaroslavem Haškem. V roce 1922 si na pozemku nedaleko Kochánova, uprostřed lesů nad řekou Sázavou, postavil letní domek a později velkou vilu s ateliérem a krásnou zahradou. Zpočátku střídavě pobýval v Praze a v Kochánově, ale s přibývajícím věkem navštěvoval Prahu už jen na pár dnů v roce.

V letech 1920–1939 namaloval více než 1150 obrazů, převážně figurálních, po druhé světové válce maloval ve Světlé, na Lipnici, kolem Melechova a řeky Sázavy. Maloval však také akty, lovecká a především květinová zátiší.

Koncem 60. let minulého století namaloval kolekci temper staré Světlé a na objednávku tehdejšího MěNV zhotovil kopii obrazu Světlé od Antonína Mánesa dle originálu z roku 1832 zapůjčeného Národní galerií. U příležitosti 70. narozenin byl jmenován čestným občanem města a vedl zde též malířskou školu, kterou navštěvovali talentovaní malíři-amatéři ze Světlé a okolí. Zemřel ve věku nedožitých 88 let, pohřben je rodinné hrobce v Praze na Olšanech.

Své město miloval a ve své poslední vůli odkázal městskému národnímu výboru celou řadu obrazů, z nichž ten největší, který zachycuje práci josefodolských sklářů, dominuje vestibulu kina.

Na poslední výstavě jeho děl ve Světlé, která se konala v roce 2003, si návštěvníci mohli prohlédnout 39 obrazů a několik historických dokumentů.