Dovolená na ostrově Zakynthos

Podél západního pobřeží Řecka se rozprostírají Jónské ostrovy – od severu k jihu jsou to Korfu, Lefkada, Ithaka, Kefalonie a Zakynthos. My jsme si vybrali ten nejjižnější.

Zakynthos, zvaný též Zante, leží pouhých 16 kilometrů od západního pobřeží Peloponésu, svou rozlohou 419 km² a s délkou pobřeží 123 km je třetím největším ostrovem v Jónském moři a jedenáctým ostrovem v Řecku vůbec. Patří k nejzelenejším a nejnavštěvovanějším, žije na něm 35 000 stálých obyvatel. Za svou zeleň a bujnou vegetaci vděčí Jónské ostrovy zimním dešťům. Často zde prší až do března a v dubnu a v květnu se díky dostatku vláhy celá krajina nejen zazelená, ale i rozkvete. Protože zdejší lesy zadrží hodně vody, je ostrov velmi úrodný a daří se tu všem teplomilným rostlinám, z nichž mnohé dávají chutné plody, jako fíky, hroznové víno, olivy a olivový olej, mandle, pistácie, oříšky, citrusové plody a čerstvou zeleninu, a zajišťují místním obyvatelům zdroj obživy. Ne všechny rostliny jsou však k jídlu, některé jen poskytují ochranu vnitřnímu ekosystému a oku příjemné potěšení. Jsou to třeba platany a borovice, husté keře myrty a vavřínů, ale také krásně kvetoucí a omamnou vůni šířící jasmín, ibišek nebo orchidej. Kromě toho tu najdeme řadu léčivých bylin a voňavého koření, jako šalvěj, tymián nebo jalovec. 

Určitě nebude na škodu malé pozastavení nad původem názvu Zakynthos, neboť to je v případě řeckých ostrovů vždy spojeno s mytologií, dějinami a trochou tajemna. Verzí existuje, podobně jako u jiných podobných destinací, pochopitelně více. Jedna vychází z řečtiny, z které volně přeloženo jde o cosi jako „mnohohoří“ čili místo velkých hor, což není vůbec daleko od pravdy. Druhá hledá kořeny v historii. Před více než 3 500 lety př. n. l. žil král stejného jména, tedy Zakynthos, který se prý zasloužil o výstavbu prvního města ostrova. A konečně třetí varianta původu se upíná k přírodě a hyacintům, které zde rostou a jejichž název je výrazu Zakynthos do značné míry podobný.
Ostrov zažil nadvládu Římanů, Byzantinců, nájezdy pirátů, vládu Franků a poté Benátčanů, kdy došlo k rozkvětu kulturnímu i architektonickému, takže byl Zakynthos „Řeckou Florencií“. V roce 1797 obyvatelé Jónských ostrovů nadšeně přivítali francouzská vojska jako osvoboditele, ale už v následujícím roce došlo k rusko-turecké invazi a moc získala ostrovní aristokracie. V roce 1800, po dohodě Ruska s Tureckem, vznikl tzv. Sedmiostrovní stát, který Rusko v roce 1807 postoupilo Napoleonovi. Ani tentokrát však neměl pobyt Francouzů dlouhé trvání, Velká Británie zahájila blokádu Jónských ostrovů a postupně je zabrala. Dne 21. května 1864 byly Jónské ostrovy připojeny k Řecku.

Po dvou hodinách klidného letu z Brna přistáváme na letišti nedaleko Zakynthosu, hlavního města stejnojmenného ostrova. Tam už čekají zástupci jednotlivých českých cestovních kanceláří včetně brněnské CK Brenna, u níž jsme si dovolenou zaplatili my. Autobus nás rozváží na jednotlivé destinace, na okraji letoviska Tsilivi nás vystupuje devět. Někteří jsou zde již potřetí, a tak vědí, co bude následovat. Majitel studia Athena nám svým malým peugeotem odváží zavazadla a my šlapeme kus pěšky. Ubytováváme se v patře penzionu stojícího v olivovém háji nedaleko od moře, jehož neskutečně teplé vody si už v deset hodin užíváme.

Při setkání se zástupkyní CK si objednáváme a platíme tři výlety, z čehož jsou ostatní účastníci docela vyvedeni z míry. Netuší, že to není náhlé pohnutí mysli, ale že jsme si výlety vybrali v katalogu sa předstihem již doma.
Tsilivi se nachází na severovýchodě ostrova pět kilometrů od hlavního města a asi devět kilometrů od letiště. Původní malá vesnička se během krátké doby rychle rozvinula v jednu z nejvýznamnějších turistických destinací na ostrově s množstvím hotelů, penzionů i apartmánů, restaurací, rodinných taveren s tradiční řeckou kuchyní a barů. Pro milovníky nákupů tu jsou tržnice s potravinami, cukrárny, obchody se suvenýry, klenotnictví a mnoho dalších obchodů.

Je obklopena olivovými háji a vinicemi a má dva kilometry dlouhou mírně se svažující pláž se zlatě zbarveným pískem. Je tu mnoho možností pro aktivní dovolenou, k pronajmutí jsou šlapadla, vodní lyže, motorové čluny apod.

Letovisko má s hlavním městem Zakynthos dobré autobusové spojení a je tu také možnost půjčit si auto, čtyřkolku, moped nebo jízdní kolo.
O nějaký den později se hned po ránu vydáváme na krátkou průzkumnou procházku. Šlapeme vzhůru po silnici vedoucí po hřebenu nad mořem do Zakynthosu. Procházíme olivovými háji,...

... obdivujeme kmeny staletých stromů...

... i ostatní vegetaci.

Míjíme ruiny starých stavení, možná opuštěných, možná poničených zemětřesením. Nebo obojí.

V jednom místě sestupujeme k moři...

... a zase se vracíme nahoru, dokonce vystupuji na „rozhlednu“!

Z okraje hřebenu obdivujeme výhled do roviny rozprostírající se až k protějšímu souvislému pásu kopců,...

... a protože sluníčko je stále intenzivnější, vracíme se a spěcháme k moři.

Jónské moře má ty nejlepší předpoklady pro vodní radovánky, a proto milovníci vodních sportů rádi cestují na ostrov Zakynthos.

Zvláště oblíbený je u potápěčů, a to pro jeho velmi čisté a průzračné moře. Ne nadarmo vzniklo na plážích velké množství potápěčských škol, kde se i začátečníci snadno naučí základům tohoto sportu. Ti odvážnější se zase nechají táhnout za rychlým člunem připoutaní na padáku, tato zábava se nazývá paragliding.
Pláž, která se v Tsilivi táhne podél celého zálivu, je natolik dlouhá a prostorná, že ani během dne tu není hlava na hlavě, natož po ránu.

(následující článek Plavba kolem ostrova)