To je název osmadvacetistránkové brožurky formátu A5, obsahující celostránkové, takzvané švédské křížovky, jejichž legenda je vepsána v obvodových a rozdělovacích políčkách obrazce.
Ve spolupráci s městem Světlá nad Sázavou brožuru vydalo vydavatelství a nakladatelství JAVE Vyškov Ing. Jána Verčimáka. Krátké texty a snímky, k nimž se vztahují jednotlivé tajenky, dodala příspěvková organizace KyTICe – Kulturní zařízení Světlá n. S., ovšem kdo je autorem křížovek se luštitel z tiráže nedozví. Zůstat v anonymitě může být autorův záměr, neboť se obávám, že o pravidlech tvorby křížovek, vydaných Svazem českých hádankářů a křížovkářů, má zjevně svoji představu, která se od závazné normy poněkud liší.
Rozdíl mezi legendou a slovem vpisovaným do křížovky je u jeho křížovek často jen nepatrný, v podstatě jde jen o jinou variantou daného slova a nikoli o synonymum: draze – draho, apetýt – apetit (a jinde dokonce apetyt), svita – suita, karetka – kareta, bělosti – běloty, kuckání – kuckot, plesknutí – plesk, kvákot kvák, omrknutí – omrk, klábosení – klábos, vřezání – vřez, máchnutí – mách, pokřik – okřik, úplatky – úplaty.
To je jen pár příkladů, ale jsou zde i výrazy, které si autor nejspíše pro potřeby své křížovky vymyslel, jako koňař – koníř (!), přítrž – přetrž (!), posílat – sílat (!), ukázňovat – káznit, svatoušek – svatouš (!), popírač – popěrač (!), očumovač – očuma, námraza – námraz (!), špetka – špet (!), vylušťovač – luštič (není snad sám autor křížovek současně luštitel?).
Těžšího kalibru jsou výrazy kdouloň – kdoule, což rozhodně není totéž, stejně jako jabloň a jablko. Stejně jako zasklít nelze nahradit výrazem vysklít, to je přece pravý opak! A záměnu slov vysazovaná a setá snad autor ani nemůže myslet vážně. Nebo snad brambory nesází, ale seje? Vrcholem všeho jsou pak výrazy jako mejkup (správně mejkap či make-up) nebo Srbák, což má být Srb. Autor se zřejmě inspiroval hanlivým označením Rusa Rusák...
Rozdíl mezi legendou a slovem vpisovaným do křížovky je u jeho křížovek často jen nepatrný, v podstatě jde jen o jinou variantou daného slova a nikoli o synonymum: draze – draho, apetýt – apetit (a jinde dokonce apetyt), svita – suita, karetka – kareta, bělosti – běloty, kuckání – kuckot, plesknutí – plesk, kvákot kvák, omrknutí – omrk, klábosení – klábos, vřezání – vřez, máchnutí – mách, pokřik – okřik, úplatky – úplaty.
To je jen pár příkladů, ale jsou zde i výrazy, které si autor nejspíše pro potřeby své křížovky vymyslel, jako koňař – koníř (!), přítrž – přetrž (!), posílat – sílat (!), ukázňovat – káznit, svatoušek – svatouš (!), popírač – popěrač (!), očumovač – očuma, námraza – námraz (!), špetka – špet (!), vylušťovač – luštič (není snad sám autor křížovek současně luštitel?).
Těžšího kalibru jsou výrazy kdouloň – kdoule, což rozhodně není totéž, stejně jako jabloň a jablko. Stejně jako zasklít nelze nahradit výrazem vysklít, to je přece pravý opak! A záměnu slov vysazovaná a setá snad autor ani nemůže myslet vážně. Nebo snad brambory nesází, ale seje? Vrcholem všeho jsou pak výrazy jako mejkup (správně mejkap či make-up) nebo Srbák, což má být Srb. Autor se zřejmě inspiroval hanlivým označením Rusa Rusák...
Žádné komentáře:
Okomentovat