pátek 25. listopadu 2016

Co jsem také přečetl________Hedvábník

Druhý detektivní román, který J. K. Rowlingová napsala pod pseudonymem Robert Galbraith.

V předchozí knize Volání Kukačky (psal jsem o ní na tomto blogu zde) vyřešil Cormoran Strike, soukromé očko s trpkými zkušenostmi veterána z Afghánistánu, kde při teroristickém útoku přišel o část nohy, vraždu krásné modelky Luly. Díky tomu si udělal jméno, dokonce se z něj stala jakási celebrita a sledováním nevěrných manželů či milenek si docela slušně vydělává. Je to sice nuda, ale alespoň se mohl z kanceláře přestěhovat do malého bytu a platit půvabnou sekretářku Robin.
Když za ním přijde s prosbou Leonora Quineová, Cormoranovi se této nepříliš atraktivní ženušky zželí a slíbí jí, že najde jejího manžela, kdysi známého, ale teď už pozapomenutého spisovatele a také pěkně nabubřelého ješitu a nevěrníka. Pravda, Owen občas z rodinného kruhu zmizel, ale nyní už je pryč nějak dlouho.
Jakmile Strike zahájí vyšetřování, je stále jasnější, že za Quinovým zmizením je více, než si jeho žena připouští. Spisovatel právě dokončil rukopis nové knihy, ve které vykreslil velmi jedovaté karikatury téměř všech svých známých. Pokud by byl román vydán, rozvracel by životy – je tedy mnoho lidí, kteří by si mohli přát Quina umlčet.
Mezi úspěšnými i neúspěšnými autory, jejich agenty a nakladateli hledá Cormoran Quineova brutálního vraha, který se při svém zabijáckém díle inspiroval jeho dosud nevydanou knihou Bombyx Mori. Pěkně odpornou, včetně prvků kanibalismu. I ta vražda je tam přesně popsána: Quineova mrtvola se najde ve starém opuštěném domě s vykuchanými vnitřnostmi, obložená talíři a příbory.
Ale kdo tu nepublikovanou knihu mohl znát? láme si hlavu Cormoran. Policie včetně Cormoranova přítele, jemuž detektiv kdysi v Afghánistánu zachránil život, má poměrně záhy jasno: zatkne Quineovu ženu. Cormoranovy námitky nebere na vědomí, stejně ho nesnáší kvůli tomu, že ji vyřešením případu modelky Luly tak trochu zesměšnil. A riziko, že by se to mohlo opakovat, si nepřipouští.
Ale ono se to opakuje, přirozeně. Co by to také bylo za detektivku, kdyby v ní soukromý detektiv selhal a vítězství slavila policie? Cormoranovi to sice dá dost běhání, přesněji řečeno kulhání, a v jedné chvíli je ohrožen i jeho život. Podezřelých je více, do popředí vystupuje tu jeden, tu druhý a každý by mohl mít dostatečně silný motiv, včetně té nešťastné Leonory. Řešení případu je originální a docela věrohodné. 
Děj se posouvá dopředu zejména prostřednictvím dialogů, vtipných, vypointovaných a hlavně charakterizujících vzájemné vztahy. Ať už jde o Cormorana s Robin a jejím snoubencem, o členy té zvláštní literární komunity, nebo o jiskření mezi nimi a detektivem.

Žádné komentáře:

Okomentovat