neděle 9. dubna 2017

Expozice vozů Jaguar v Třebíči

(Předchozí článek Kolem trnavských rybníků ke konikleci)
Vycházka k rozkvetlým koniklecům byla krátká, a tak jsem kolegům navrhl zastávku v Třebíči s prohlídkou minipivovaru a především minimuzea Jaguárů. Velké začáteční písmeno snad dostatečně avizuje, že nejde o vycpaniny kočkovitých šelem, ale sportovní vozy anglické provenience.

Z důvodu opravy mostu přes řeku Jihlavu parkujeme v ulici pod autobusovým nádražím a pěšky jdeme přes židovskou čtvrť stále vzhůru až k areálu bývalého zámeckého lihovaru. V roce 2009 jej získala do vlastnictví firma Variant plus, spol. s r. o., a po základním stavebním průzkumu se rozhodla uvést objekty do původní podoby a proměnit je v kulturní a společenské centrum. Původní lihovar byl založen roku 1890 majiteli třebíčského zámku z rodu Valdštejnů jako součást zámeckého areálu a přilehlého velkostatku. V roce 1929 jej koupila společnost Družstevní lihovar v Podklášteří, po druhé světové válce jí byl znárodněn a následně došlo k jeho postupné devastaci. Noví majitelé zde v květnu 2010 zřídili restauraci Lihovar a v květnu 2012 zprovoznili v bývalých hospodářských budovách Podklášterní pivovar Urban. Po čtyřicetileté přestávce se tak v Třebíči opět vaří pivo! Kromě stálé nabídky klasických českých ležáků (11°, 12° a polotmavá 13°) jsou v nabídce minimálně dva speciály (svrchně kvašená piva, ochucená, pšeničné apod.).
Kromě pivovaru a restaurace je zde ojedinělá Expozice sportovních vozů značky Jaguar. Jedna z nejznámějších a nejslavnějších automobilových značek světa byla založena ve 30. letech 20. století Sirem Williamem Lyonsem a sídlí v anglickém městě Coventry. Ve své historii zažila jak slavné časy na výsluní, tak bohužel i boj o přežití, nicméně v poslední době se vrátila mezi špičkové světové výrobce luxusních vozů a získává opět řadu uznání automobilové veřejnosti i odborníků.
Vozy Jaguar byly vždy tak trochu své a hlavně z nich bylo vždy cítit jejich vznešený britský rodokmen. Jejich služeb s oblibou využívá i britský královský dvůr. Značka se trvale orientovala a vyráběla dva různé segmenty automobilů – luxusní limuzíny pro nejvyšší společenskou třídu a sportovní modely, které ji proslavily v řadě světových soutěžích.
A právě řada sportovních modelů tvoří třebíčskou expozici. V restauraci platíme vstupné a přebíráme klíč od showroomu. Hned vlevo od vchodu stojí Jaguar E-type z roku 1967, ikona mezi sportovními Jaguáry, typ, který vyhrál několik nezávislých anket o nejhezčí automobil historie. Vystavený exemplář je jedním z pozdních kusů první série, která se vyznačovala ještě překrytými předními světlomety a palubní deskou s přepínači. Prodloužené verze s dvěma nouzovými sedačkami navíc se vyrobilo na konci této série jenom menší množství. Auto pochází z USA, po dovozu bylo v úplně dezolátním stavu a prošlo úplnou rekonstrukcí, která trvala jeden rok. Dnes je ve výborném technickém stavu, plně pojízdné a příležitostně užívané majitelem.
Má otevřenou kapotu, abychom se mohli podívat do motorového prostoru:
Za ním stojí červený roadster E-type z roku 1968 s manuálně zatahovací plátěnou střechou. Jedná se o vůz z „jeden a půlté“ série, která se vyznačovala již nekrytovanými světly, ale zůstaly jí ještě základní proporce první série. Palubní deska má již pozdější kolébkové přepínače. Auto pochází opět z USA jako většina vozů, protože se jich tam exportovalo největší počet. Vůz je dodnes v poměrně původním stavu, předchozí majitelé jej pouze udržovali pojízdný a dělali nezbytnou údržbu a drobné opravy.
Vpravo od něj stojí krémově bílý Jaguar XK 120 FHC (1952), uzavřená verze (kupé) prvního poválečného sportovního Jaguaru. Auto pochází z USA, kam bylo velké množství Jaguárů exportováno. Vůz byl po dovozu v dezolátním stavu a prošel úplnou rekonstrukcí, která trvala půl druhého roku. Bylo zachováno maximum původních části, k odstranění některých dobových nedostatků a lepší použitelnosti v dnešním provozu byla u použita novější převodovka a brzdy, obojí samozřejmě z produkce Jaguar. Auto je dnes ve výborném technickém stavu, plně pojízdné a příležitostně užívané majitelem. 
Sousední Ford A je v této expozici jediným vozem jiné značky - a také nejstarším, pochází z roku 1930. Díky své robustní konstrukci a spolehlivosti byl v předválečných Spojených státech velice oblíbený a rozšířený. Vyráběla se řada různých variant od otevřených kabrioletů, až po malé nákladní vozy. Používali jej lékaři, dopravci, taxikáři ale i farmáři a malí dopravci k rozvozu zboží. Vystavený exponát je ve verzi sport kupé s plátěnou střechou, která však není otvíratelná, vyjma zadního „okna“. Vůz je standardně dvoumístný, nicméně po otevření zadního víka vzniknou další dvě nouzové sedačky.
Vedle Fordu A stojí kabriolet typu XJ-S z roku 1992. Byl nástupcem slavného typu E a vyráběl se 21 let ve verzi kabriolet i kupé. I když sklidil řadu kritik ohledně svého vzhledu, vyrobilo se jej celkem 115 000 kusů. Byl to moderní automobil (dvanáctiválec o objemu 5344 ccm) s řadou nejnovějších technologických prvků, jako servořízení, ABS, airbag, elektrické ovládání oken a střechy atd.). Díky automatické převodovce a měkkému odpružení šlo spíše o GT (Grand Touring), než sportovní vůz. Vystavená elegantní verze byla dovezena z Floridy, má krásná drátěná kola a je jednou z posledních, která byla „v chromu“.
Sousední vůz Jaguar XK8, kde číslovka v jeho názvu odkazuje na osmiválcový motor, konstrukčně navazuje na typ XJ-S, ale vrací se k oblým tvarům typu E. Vyráběl se deset let a bylo to opět spíše „gétéčko“, než sportovní vůz, ovšem parametry zrychlení a rychlost elektronicky omezená na 250 km/h mu umožňovaly značně sportovní jízdu. Vystavená verze v zeleném laku „british racing green“ je původem z Německa a po celou dobu jej vlastnila jenom jedna majitelka. Má najeto cca 140 000 km a vše je v původním stavu. 
A nakonec elegantní Jaguar XK 140/150, nástupce slavného XK 120. V letech 1954 až 1961 bylo vyrobeno asi 18 500 ks všech verzí.
Pro úplnost dodávám, že zcela vpravo se v koutě krčí motocykl ČZ 125 C z roku 1951, česká klasika v černé barvě s kryty na nohy.
*  *  *
Kolem baziliky sv. Prokopa...
... a přilehlého zámku jdeme na vyhlídku, z níž se kocháme krásným výhledem na Třebíč. Okrajem zámeckého parku pak sestupujeme na levý břeh Jihlavy, po lávce pro pěší se dostáváme na protější břeh a obcházíme celé Karlovo náměstí, samozřejmě včetně Malovaného domu. Sladkou tečkou za dnešním výletem je posezení v cukrárně U Tety, od níž to máme k autům jen pár kroků.

Žádné komentáře:

Okomentovat