Za sv. Valentýnem

Jubilejní 20. ročník vycházky pořádané KČT Čeřínek

Když meteorologové upravili předpověď počasí, změnili jsme původní rozhodnutí nezúčastnit se a odjeli jsme vlakem (se dvěma přestupy) do Rantířova. Je to spoj, kterým přijíždí řada turistů z Havlíčkova Brodu a z Jihlavy, takže se na trasu vydáváme v početném houfu:

Cesta stoupající do obce Rounek je trochu zledovatělá, ale protože je nad nulou, sníh i led postupně odtávají. Ves byla založena někdy ve druhé polovině 13. století v souvislosti s blízkým nalezištěm stříbrné rudy. První osadníci přišli z německy mluvících zemí a původní jméno vsi znělo Dorf im rühen Ecke, což znamenalo ves v klidném koutě.

Nepokračujeme jako obvykle po zelené značce, ale procházíme vsí a pak po úzké asfaltce ke křižovatce s cestou stoupající z Rantířova ke kapli sv. Antonína. Nedaleko křížku stojícího mezi dvěma vzrostlými stromy uprostřed křižovatky by měla být keška. Nenašli jsme ji a později jsme na webových stránkách geocachingu zjstili, že nejme jediní...

Pokračujeme mírným stoupáním, zleva přichází zelená turistická značka, asfalt se mění v šotolinu a dopravní značka zakazuje vjezd všem vozidlům. Na stromě vpravo od cesty je první z řady zalaminovaných plakátků informujících o svatém Valentýnovi a jeho svátku:

Na malém stromku před hájenkou si prohlížíme valentýnsky ozdobený stromek...

... a pokračujeme ke kapli sv. Antonína. Její historii popisovat nebudu, neboť jsem tu byl už několikrát, takže případný zájemce se může na tomto blogu podívat sem. 

Hlavní pořadatel obchází přítomné namísto své ženy, která je tentokrát v nemocnici, a nabízí z krabice cukroví ve tvaru srdíčka. Samozřejmě, že se nenecháme pobízet, také si musíme zazvonit na zvonek visící na boku kapličky a pak se jdeme podívat na vrchol U sv. Antoníčka (659 m), kde je z kamenů posbíraných po okolí složená mohyla. Teprve potom se vydáváme na zpáteční cestu do Rantířova, kde jako obyvkle usedáme v hospůdce U Golema k poctivým porcím jídla a desítce Radegastu nebo jedenáctce Kozla. 

Vracíme se na červenou značku, která nás vede ve svahu nad řekou Jihlavou až na Zaječí skok. Tak se podle pověsti o zlém rytíři ze zámku v nedalekých Plandrech nazývá vyhlídka na jednom ze skalních výchozů vysoko nad řekou:

Dle této pověsti rytíř poblíž zabil starce a následně se pustil na koni za okolo běžícím zajícem. Zajíc z této skály skočil dolů a rytíř za ním. Na skále zanechal otisk podkovy:

Pokračujeme po červené turistické značce k Jihlavě. U ruiny Hellerova ovčince (Hellers Schäferei) úspěšně odlovíme kešku,...

... červenou značku brzy nato opustíme a podél čtyř chovných rybníčků míříme ke staré aleji. Tvoří ji 39 chráněných stromů, z toho 5 x javor mléč, 7 x javor klen, 10 x jasan ztepilý, 8 x lípa velkolistá a 9 x lípa srdčitá. Od konce aleje je to na okraj Jihlavy co by kamenem dohodil (a zbytek doběhl). Po silničním mostě přecházíme na levý břeh řeky Jihlavy a u památníku 17. listopadu 1989...

... odbočujeme k hypermarketu Albert, abychom ukojili chuť na kafko. V cukrárně to kupodivu nejde, ale prodavačka nás ochotně odkazuje na sousední pizzerii.

Nakonec tunelem podcházíme železniční trať a po pár minutách odjíždíme ze stanice Jihlava město domů.