TP Turbanské Černošice

Další turistická akce TURistické BANdy v okolí Prahy

Po vyzvednutí propozic přecházíme koleje a zastavujeme se hned naproti před cukrárnou. Kafko bude, otvírají za pět minut... 

Teprve po dávce kofeinu se vydáváme na cestu. První krátká zastávka je na křižovatce ulic V Zahrádkách a V Mýtě, kde u domu čp. 289 roste památný strom cedr atlantský. Ten si samozřejmě musíme vyfotit!

Klesáme ke Karlštejnské ulici, kterou už vede modrá turistická značka. Na konci ulice stojí po levé straně Kratochvílova vila, která patří v Černošicích mezi nejvýznamnější a nejvýstavnější. Byla postavena v letech 1908–1990 podle projektu zakladatele české moderní architektury Jana Kotěry. Reprezentuje architektovu vrcholnou tvůrčí etapu ve stylu tzv. geometrické moderny. Stavebníkem byl ředitel královédvorských železáren Ing. Emil Kratochvíl (1847–1910), proslulý mecenáš umění. Za minulého režimu byla vila rozdělena na osm bytových jednotek! Když ji v roce 1998 koupil Martin Helikar, byla v dezolátním stavu a její náročná rekonstrukce trvala tři roky. Dnes prý opět vypadá jako v roce 1910, což nemůžeme posoudit, neboť je důkladně skrytá v zeleni.

Na křižovatce značených cest přecházíme z modré značky na žlutou a zastavujeme se u dalšího památného stromu. Tentokrát je to dub letní neboli křemelák. Má výšku 20 m, obvod kmene 410 cm a stáří asi 250 let:

Žlutě značený okruh je v podstatě naučnou stezkou Okolím Vonoklas. Částí Vonoklas procházíme a kolem kapličky Panny Marie z roku 1893, která stojí v ohybu silnice, stoupáme do lesa. Cesta jej však brzy opouší a na holém vyhlídkovém kopci Homole (394 m) děláme fotku pro Vrcholovku.cz.

Pod Homolí je Louže, nevelká, ale biologicky zajímavá vodní plocha, kde se zachovala rozmanitá skladba vodních rostlin a živočichů.

Po nálezu kešky pokračujeme po žluté značce na Malou skálu. V prostoru bývalého lomu se nachází jeviště, koná se tu například regionální rockový fesťáček Vonoklaské rockování:

Od Malé skály pokračujeme na Velkou skálu (374 m)...

... a především pod Velkou skálu. Zrušený lom se pyšní odkryvem, u něhož je patrné vrásnění s lokálně protilehlým uložením vzedmutých vrstev mezi silurem a devonem s poměrně bohatou fosilní faunou (zvláště trilobitů a mlžů).

Od rozcestí Pod Velkou skálou (345 m) mírně klesáme polní cestou po modré značce do Vonoklas.

Významný archeologický nález hrobu s kosterními pozůstatky a šperky z přemyslovského období dokladuje původní osídlení obce již od 11. století. Na návsi, nedaleko dvou pomníků obětem obou světových válek a naproti kapli sv. Václava z roku 1887, se v bývalé usedlosti čp. 12 nachází zachovalá roubená stavba s pavlačí sloužící od počátku 19. století jako špýchar. Jde o památku lidové architektury:

Vonoklasy opouštíme spolu se zelenou turistickou značkou, která nás vede na hřeben Krásná stráň. Cestou se nám naskýtají krásné výhledy na Dobřichovice a protilehlé Hřebeny, kde jsme byli před čtrnácti dny (naleznete na tomto blogu zde). Na suché a sluncem často zalité strmé stráni přežívají na chudém podkladu tvořeném sutí silurských břidlic jen zakrslé duby a dříny.

Postupně klesáme z kóty 347 m na vrstevnici 210 m, ale to už máme za sebou Karlík, místní část Dobřichovic. Jméno dostala podle hrádku, který se od poloviny 14. století vypínal na nedalekých skalách.

Šlapeme podél Karlické silnice kamennou alejí nazvanou Cesta mramoru. Sochy jsou dílem různých českých i zahraničních umělců, kteří se od roku 2003 účastní mezinárodního sochařského sympozia. Během měsíce opracovávají slivenecký mramor do podoby uměleckého díla. Jedno z nich vytvořil Radek Dvořák, akademický sochař z Havlíčkova Brodu, a nazval je Cosi mezi Kazi a Tetou:

Přecházíme přes park 5. května s bohatými modrými koberci rozkvetlých ladoněk,...

... vytrvalých bylin se zvonkovitými květy, rostoucích z cibulek:

Za branou na konci parku stojí značně netradiční pomník, dílo akademického sochaře Petra Váni (*1965), autora obnoveného Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Teploměr z bílého mramoru připomíná nejvyšší naměřenou teplotu v České republice – v létě 2012 se zde rtuť teploměru vyšplhala na hodnotu 40,4°C. Rtuťový sloupec je z kamene červeného.

Zastavuji se nejprve v místním „íčku“ a poté v protější hospůdce se zajímavým názvem (zatímco ostatní jdou do nedaleké kavárny):

Společně se pak jdeme podívat k zámku, trojkřídlé patrové budově s půvabnou věžičkou. Kdysi byl pouhou tvrzí chránící brod přes řeku, která se později změnila v pohodlné panské sídlo vystavěné velmistrem řádu křižovníků s červenou hvězdou Hynkem Berkou z Dubé. Dnešní pozdně barokní podoba s hranolovou věží je výsledkem stavebních úprav po požáru v roce 1779. V západní části zámku se nachází kaple sv. Judy Tadeáše:

V sobotu 2. prosince 2000 bylo k příležitosti oslav čtvrtého výročí otevření dobřichovického modrého mostu slavnostně otevřeno i nově upravené náměstíčko před zámkem. S novým kabátem dostalo i nové jméno – Křižovnické náměstí podle majitelů dobřichovického zámku. Plocha náměstí byla pěkně vydlážděna a uprostřed je na vyvýšeném dláždění barevně vyveden znak Řádu křižovníků. Při severní straně náměstí byly vysazeny čtyři javory mléčné s kulovitou korunou, aby v parných letních dnech poskytovaly blahodárný stín občanům při odpočinku na nových lavičkách.

Pokračujeme kolem Svatojánské lípy vysazené při postavení sochy sv. Jana Nepomuckého v roce 1729, tedy v roce jeho svatořečení. Lípa má nyní obvod 484 cm, výšku 28 m a každých 5 až 8 let bývá pravidelně ošetřována. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého je vytvořena z netradičního materiálu – terakoty:

Po cyklostezce vedoucí podél Berounky...

... přicházíme k lávce profesora Karla Lewita. Byla dokončena v roce 2003 s pomocí dotace z fondu PHARE a dotace z MMR ČR náhradou za ocelovou lávku zcela zničenou povodní v roce 2002: 

Při více než stoleté povodni voda kulminovala mezi půlnocí a jednou hodinou ráno dne 14. srpna při průtoku 1850 m3/s, zatímco průměrný celoroční průtok je 37 m3/s a obvyklý srpnový průtok je 10 až 15 m3/s. Z přibližně tisíce dobřichovických domů byla postižena polovina a z nich cca 200 mělo zaplaveno i obytné prostory. 

Když se 23. dubna 2013 v Centru komplexní péče Dobřichovice konala konference ke 100. výročí narození prof. Karla Lewita, byla po něm dosud bezejmenná lávka slavnostně pojmenována. Karel Lewit (1916–2014) byl neurolog, zakladatel moderní funkční diagnostiky a léčby vertebrogenních onemocnění a manuální a reflexní terapie v bývalém Československu.

*  *  *

Po dvou a půl kilometru odbočujeme doleva, procházíme mezi hřištěm a klubovnou, stoupáme nejprve po schodech a pak lesní pěšinou na kraj Černošic. Cíl pochodu je v restauraci Pod lípou a cesta k nádraží už je jenom z kopce...