Z Kadlína přejíždíme jen pár kilometrů přes Mšeno do obce Lobeč
Žije v ní na 150 obyvatel a lidé tuto lokalitu obývali od nepaměti, o čemž svědčí archeologické nálezy již z dob kamenné, bronzové, železné i z doby Slovanů. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1323. V horní části se nachází barokní zámek z roku 1654, přestavěný v letech 1724 a 1883. Po druhé světové válce v něm byla rehabilitační pobočka pražské léčebny neuróz, po roce 1989 byl vrácen původním majitelům, rodině Šimonkových. V centru obce se nachází v jádru renesanční pivovar, který získal dnešní podobu roku 1895 přestavbou na parostrojní provoz. Pivo se zde vařilo do roku 1943. Po letech úpadku tato technická památka ožila a od roku 2015 se zde povo opět vaří.
Auto necháváme u silnice před zrekonstruovaným barokním zámkem a úzkou, prudce se svažující asfaltkou sestupujeme k budově bývalé obecné školy, v níž je od roku 2010 muzeum věnované jednomu z nejvýznamnějších obyvatel obce, Eduardu Štorchovi (1878–1956), který je dobře známý jako spisovatel historických románů (pro mládež) z období pravěku. Muzeum je prvním v ČR, které se zařadilo do prestižního projektu Museos Vivos. Jeho prohlídku je nutné zarezervovat s předstihem prostřednictvím systému Živá muzea. Kterýkoliv den máte na výběr volné časy v rozmezí od 9:00 do 18:00 hod. Na webové stránce www.zivamuzea.cz kliknete na záložku „Rezervace“ a zaregistrujete se prostřednictvím údajů, které vyžaduje zobrazený formulář. Po přijetí rezervace obdržíte e-mail se vstupním kódem, který pak zadáte na klávesnici umístěné u vchodu. Muzeum je doplněno moderní technologií za finanční podpory Evropské unie, provede vás po něm audioprůvodce! Eduard Štorch byl mnohovrstevnatou osobností, a tak jej expozice postupně představuje jako pokrokového pedagoga a inovátora školství, badatele, amatérského archeologa, spisovatele a rebela. K vidění jsou kromě dobových fotografií i autentické osobní předměty jako psací stůl, u něhož napsal příběh o Minehavě,...
... ukázky korespondence a zápisků o nalezených pazourcích v okolí Lobče, galerie ilustrací z románů i učebnic,...  |
| Málo známou skutečností je, že první čtyři vydání Lovců mamutů ilustroval akademický malíř, krajinář a ilustrátor Jaroslav Panuška (1872–1958). V roce 1937, při přípravě 5. vydání, navázal Štorch spolupráci se Zdeňkem Burianem (1905–1981), který pak ilustroval všechny další Štorchovy knihy. S jeho realistickými kresbami působí značně kontrastně kresby Ondřeje Sekory (1899–1967), autora Ferdy Mravence, v knize Lovci mamutů na Bílé skále z roku 1946. |
... výukové pomůcky...  |
| Školní
plakát s názvem Dráha dějin podle křesťanského letopočtu |
... či knihovna s množstvím knih:Část výstavy odkazuje na Štorchovo nejznámější dílo Lovci mamutů a na jeho poslední román Minehava,...
... odehrávající se v Lobči. Expozice obsahuje řadu archeologických artefaktů (mamutí tlapu, obratle krční a bederní páteře, kly), některé nálezy jsou dokonce místní. Nejen pro dětské návštěvníky jsou určena tři atraktivní dioramata – lovec u ohniště,...... obydlí pravěkých lidí... ... a lov mamutího mláděte: Po prohlídce muzea se jdeme podívat na místní hřbitov, kde je spisovatel pohřben: Eduard Štorch se narodil 10. 4. 1878 v Ostroměři a zemřel 25. 6. 1956 v Praze. Jeho pedagogická kariéra začala v roce 1897 na obecné škole v Třebechovicích a poté následovaly dvě desítky dalších škol, kde působil jako učitel nebo ředitel. Mezi dětmi byl, na rozdíl od svých nadřízených, velice oblíbený. Jeho názornou a zábavnou formu výuku žáci milovali, bral je často do přírody a organizoval výlety na památná místa našich dějin. V Praze na Libeňském ostrově založil roku 1926 takzvanou Dětskou farmu, kde pod jeho vedením žáci smysluplně trávili volný čas. Finanční prostředky na tento projekt získal prodejem své celoživotní archeologické sbírky Národnímu muzeu. Farma měla obrovský úspěch, návštěvou ji poctil i prezident T. G. Masaryk a na její provoz věnoval finanční částku. V roce 1934 však byla farma z nepochopení úřadů zrušena. Archeologie byla Štorchovým celoživotním koníčkem a současně hlavním zdrojem námětů pro jeho povídky a romány. Celkem napsal 27 románů, z nichž mezi nejznámější patří Lovci mamutů, Osada Havranů, Zlomený meč, Bronzový poklad, Hrdina Nik a Minehava. Byl také autorem odborných vědeckých prací ve formě článků, knih a přednášek. Jeho metody a výsledky se však některým profesionálním archeologům nelíbily a zpochybňovali je. Projevovala se i určitá averze vůči Štorchovi jako populárnímu spisovateli, protože k poznatkům vědy občas přidával až příliš ze své fantazie.
* * *
Než definitovně opustíme Lobeč, zastavujeme se na jejím konci :
Na poli u Pustého sadu docházelo v roce 1940 k vyorávání střepů a pazourků z doby kamenné. Spolu s lobečskými dětmi zde Štorch nalezl množství pazourkových nástrojů a umístil sem děj své poslední knihy o krásné dívce Minehavě. Připomínkou archeologické lokality i knihy je pamětní deska. Třetí zastávkou na naší cestě do Kytlic jsou Doksy.
Žádné komentáře:
Okomentovat