DP Ze Zbraslavic do Zruče

10. ročník pochodu, o kterém jsem slyšel a na internetu četl jenom samou chválu, ale doposud se mi nedařilo zúčastnit. Až nyní

Plná lokálka z Kutné Hory do Zruče se ve Zbraslavicích rázem vyprázdnila, všichni jdeme do sokolovny na start. Za dvacku dostáváme propozice s ručně kreslenou mapkou, horalku a malou (objem 0,095 l) lahvičku slivovice z Bohdanečské palírny, kterou pořadatelé doporučují cestou navštívit.
Žlutá značka nás směruje do přírody, ven ze Zbraslavic. Z rozcestí U Mohyly pokračujeme po zelené značce, ale už po půl kilometru odbočujeme po vlastním značení vlevo na kraj lesa a podél něho přicházíme do Řeplic (6,7 km) a po silnici šlapeme směrem na Bohdaneč. Před námi se na mírném návrší (498 m n. m.) vypíná nová rozhledna Bohdanka, jejíž slavnostní otevření je naplánováno na příští sobotu, a tak přemýšlíme, proč se pořadatelé obou akcí nedohodli na společném termínu. Z dnešních šesti set účastníků by si asi málokdo návštěvu nové rozhledny odpustil...

Rozhledna to není ledajaká, ale unikátní. Stavba z tzv. „kulatého dřeva“ nemá díky své výšce 52,2 m dle dostupných informací konkurenci nejen v České republice, ale v celé Evropě. Je postavena ze smrkového dřeva, horní část z modřínu, aby lépe odolávala rozmarům počasí. S nápadem postavit u Bohdanče rozhlednu přišel už v roce 2003 Ing. Jan Mičánek, majitel dřevařské společnosti LESS, a. s., jeden z nejúspěšnějších českých podnikatelů v lesnictví a dřevozpracujícím průmyslu. Na projekt se obci podařilo získat dotaci z Regionálního operačního programu Středočeského kraje. Z evropských fondů bylo hrazeno 92,5 % z celkových nákladů, spoluúčast obce byla tedy jen 7,5 %.

Na okraji Bohdanče nás typický odér zve k návštěvě Bohdanečské palírny. Za deset kaček dostáváme okoštovat některý z mnoha druhu ovocných destilátů a děláme si památeční fotku. Palírna patří již zmíněné společnosti LESS a provozuje ovocný lihovar, moštárnu, výkup ovoce a poskytuje i službu pěstitelského pálení. Vyrábí čistě ovocný destilát bez přídavku průmyslově vyrobeného lihu v širokém sortimentu od slivovice, hruškovice, meruňkovice, broskvovice, vínovice, třešňovice, višňovice až po speciály jako pivovice, kdoulovice a mirabelkovice a nově začali s výrobou přírodních likérů višňovo-medového a pivního.

Na návsi míříme ke kostelu Zvěstování Panny Marie, kde je první kontrola. Kostel je gotická stavba na půdorysu obdélníku s pětiboce ukončeným presbytářem a na severu se sakristií. V jižní stěně je profilovaný gotický portál a v podvěží hranolové věže renesanční figurální náhrobník s datem 1588.

Další cesta vede přes louky, podél lesa a pak přes kopeček do osady Ostrov. Tvoří ji jen pár desítek popisných čísel a bývalý poplužní dvůr s raně barokním dvoupodlažním zámečkem. V 70. letech minulého století byl zámek v majetku ministerstva vnitra, které jej užívalo jako rekreační zařízení. Koncem roku 2004 koupila ostrovský areál společnost LESS, během dvou let jej nákladně zrekonstruovala a dnes slouží jako její reprezentativní sídlo. Žluto-bílé fasády do daleka svítí, člověk si připadá spíše jako v Rakousku než v Čechách.

Dvůr zdobí několik dvě stě padesát let starých kaštanů, které právě kvetou, a pět soch nahých lesních žínek. U cesty je na podstavci umístěna bysta ostrovského rodáka a jednoho z otců českého sklářství Antonína Rückla. 

Pod kopcem se napojujeme na zelenou značku, která nás vede po cestě nad potokem až ke Kyselovu mlýnu a dál po vlastním značení kolem Budkovic do Slavošova (18 km), kde je u kostela další kontrola. Kostel sv. Petra a Pavla pochází ze 13. století, v 19. stol. byla prodloužena loď a kostel přestavěn. Presbytář je sklenut křížovou žebrovou klenbou.

Ze Slavošova pokračujeme po vlastním značení do Želivce (19,6 km) a odtud již po červené značce do Zruče. Cíl pochodu je na prostranství mezi zámkem a kostelem.

Čas do odjezdu vlaku využívám k prohlídce nově zpřístupněného zámku a k prohlídce parku.