DP Oblastí klidu Třebíčsko

Odbor KČT Třebíč pořádá již 25. ročník dálkového pochodu Přírodním parkem Třebíčsko nacházejícím se na severovýchod od Třebíče na ploše téměř 10 000 hektarů. Mírně zvlněná krajina tvořená pestrou mozaikou polí střídajících se s loukami a pastvinami, remízky, drobnými lesíky, mezemi s porosty křovin a meandrujícími potoky je milým pohlazením po duši každého, kdo v ní hledá klid a regeneraci duševních sil.

Neopakovatelný malebný vzhled krajiny, který je pro toto území typický a jinde ho v naší republice nenajdeme, je dán již geologickým podložím, tvořeným hlubinnými vyvřelinami třebíčského žulosyenitového plutónu. V mladších prvohorách tento masív ztuhl v malé hloubce pod zemským povrchem. Postupem času byl tektonickými pohyby rozlámán v kry a část masívu ležící severně Třebíče byla vyzdvižena. Poměrně tenký plášť pokrývající žulosyenity byl působením klimatických podmínek rozrušen a na četných místech došlo k obnažení plutónu, který začal intenzivně zvětrávat za vzniku velkých balvanů rozptýlených v terénu nebo seskupených v hromady. Právě ostrůvky těchto balvanů porostlé křovinami a stromy, z nichž převažují zejména borovice, jeřáb, bříza, líska a lípa, jsou charakteristickými a jedinečnými prvky krajiny v Přírodním parku Třebíčsko. Remízky a drobné lesíky obklopující balvanité ostrůvky jsou domovem drobných ptáků a úkrytem zvěře. Mají proto nezastupitelný význam v boji za zachování druhové rozmanitosti a ekologické stability v krajině. Převažující dřevinou na balvanitých ostrůvcích je borovice lesní, která vděčí za svůj nízký vzrůst a často neobvyklé až tajuplné tvary neúživné a mělké půdě. Někde jsou shluky balvanů doprovázeny nádherně vzrostlými solitérními stromy, které dominují svému okolí.

Jedna z největších balvanitých kup je chráněna jako přírodní památka Syenitové skály. Nachází se u Pocoucova na necelém jednom hektaru plochy a byla vyhlášena již v roce 1950. Vegetaci zde tvoří řídký porost dubu letního s bylinným podrostem, roste tu také jalovec obecný.

Pokud jde o podivný název vesnice, je odvozován od názvu Podsoudcov – podsoudce jako podřízený soudce. Je to ovšem pouze domněnka, neboť existuje několik dalších starých psaných podob, jako Poczauczow, Pacúlcow či dokonce Pozuziw.



Ptáčov, socha sv. Václava postavená v roce 1929 k tisícímu výročí jeho úmrtí



Boží muka nedaleko od okraje Třebíče



Netradiční skalka u klubovny KČT U Babáku, v cíli pochodu