Knihovnici Evu Kodýmovou (*1958) znají
návštěvníci městské knihovny od roku 1995. Není světelskou rodačkou, pochází
z Hybrálce u Jihlavy a ve Světlé několik let pracovala v závodě
státního podniku PAL.
Četba
knih a studium historie jsou její dva koníčky a možná, že si někteří starší
čtenáři Světelského zpravodaje vzpomenou na rozhovor, který jsem s Evou
dělal v roce 1997, kdy se zúčastnila tehdy velmi sledovaného televizního
pořadu O poklad Anežky České, uváděného Markem Ebenem a Klárou Doležalovou.
Mimochodem – v současné době běží na ČT 2 repríza, bohužel hodinu či dvě
po poledni, což vyhovuje málokomu. Uplynulo drahně let a jako blesk
z čistého nebe se na knihkupeckých pultech objevila kniha, jejíž je Eva autorkou!
Psát
začala už na základní škole a když nastoupila na střední ekonomickou
v Jihlavě a naučila se psát na stroji, začala své „dílo“ postupně
přepisovat a současně výrazně upravovat. Po několika letech – to už chodila do
zaměstnání – jí starší spolupracovník román svázal do dvou knih. Pak se vdala a
na psaní nezbýval čas – až do doby, kdy synovi pořídili počítač. Tehdy staré
strojopisy oprášila a pustila se do nového přepracování, které opět trvalo
řádku let. „A když jsem práci
dokončila,“ říká, „věnovala jsem se opakovanému vypilovávání a
úpravám. Prostě jsem na tom příběhu pracovala takříkajíc celý život.“
V roce
2005 se rozhodla zkusit štěstí a odeslala rukopis do nakladatelství Baronet a
do Knižního klubu. Neuspěla a na čas uložila knihu k ledu. Pak pozměnila
některé detaily a na jaře 2011 se znovu pokusila splnit si svůj životní sen.
Oslovila nakladatelství MOBA a Fragment a když se několik měsíců nic nedělo,
připomněla se mailem. Z Fragmentu po delší době odpověděli, že podobnou
literaturu nevydávají a rukopis vrátili, zato z MOBY se kolem Vánoc ozval
šéfredaktor, požádal o zaslání textu v elektronické podobě a po provedení
některých změn došlo k vydání.
Původní název Hořká příchuť podzimu se lidem v nakladatelství zdál málo
atraktivní, a tak vymysleli Divoký leknín. A protože se autorka bála kritiky,
hlavně ze strany známých, použila pseudonym Karolína Rychtecká, což je jméno
její babičky z matčiny strany.
Žádné komentáře:
Okomentovat