Svět knihy 2014

Knižní veletrh Svět knihy, jehož zřizovatelem je Svaz českých knihkupců a nakladatelů, se na pražském Výstavišti konal již podvacáté. Letos jej údajně navštívilo 38 tisíc lidí, kterým nakladatelství nabídla doprovodné akce, jako setkání se spisovateli, autogramiády a dokonce vaření podle kuchařky, to vše s cílem zviditelnit svou produkci.

Svět knihy Začínal roku 1995 jako trucpodnik dnes již neexistujícího Mezinárodního knižního veletrhu, jejž pod britskou výstavní firmou Avencourt vedl americký básník Michael March. Ten začátkem 90. let usoudil, že vedle podzimního kontraktačního veletrhu ve Frankfurtu je v Evropě prostor i pro jarní veletrh, a chtěl, aby se konal v Praze. Neměl ještě vybudovanou síť kontaktů a v Kongresovém paláci ani dostatečné zázemí, tyto nedostatky eliminoval enormní zájem Západu o porevoluční Československo. Kombinace britského zřizovatele a amerického ředitele však nevyhovovala Svazu českých knihkupců a nakladatelů, který začínal nabírat na síle. V roce 1991 spolkl menší Asociaci české knihy, dva roky nato pohltil zbytky někdejšího komunistického Svazu nakladatelů, vydavatelů a knihkupců, a o další dva roky později už byl dost silný na to, aby zřídil společnost Svět knihy a jejím prostřednictvím založil vlastní veletrh. A tak se v roce 1995 na Výstavišti konal Svět knihy, zatímco o pár kilometrů dál v Kongresovém centru bojoval March, nedbající konkurence, za svoji akci. Čeští nakladatelé to vyřešili tak, že se přiklonili k českému veletrhu, ovšem udělat z něj veletrh evropských rozměrů, kam by se sjížděli zahraniční agenti či zástupci světových nakladatelství, se nepodařilo.

Návštěvnost Průmyslového paláce se ustálila na plus minus dvaceti tisících návštěvníků a Svět knihy stále více než veletrh připomíná výprodej nebo prodejní trhy, jejichž cílem je, aby zákazník přišel, nakoupil s atraktivní slevou a odešel. V roce 2008 zasadil veletrhu velkou ránu požár Průmyslového paláce. Vyhořelé levé křídlo nahrazuje od té doby nafukovací stan, v němž se při vyšší návštěvnost takřka nedá dýchat. S účastí na veletrhu už skončilo nejen několik malých nakladatelů, jako Dybbuk, Dauphin, FRA, ale také nakladatelství Kniha Zlín, které se soustředí na překladovou literaturu, Torst, jedno z nejvýznamnějších vydavatelství české prózy, a Labyrint, která si spočítala, že se jim účast na veletrhu nevyplatí.

Za pronájem stánku o velikosti čtyř metrů čtverečních se platí dvanáct tisíc korun, ale do této částky není započten registrační poplatek, platba za stavbu stánku, použití zásuvek, uvedení loga v katalogu, či použití internetu, takže se náklady při zohlednění DPH vyšplhají nad dvacet tisíc korun. K tomu je třeba platit personál, jenž stánky obslouží, a pokud nejste z Prahy, zajistit si přepravu a ubytování. Koho tedy zajímají tituly menších nakladatelství, musí vyrazit na Podzimní knižní veletrh do Havlíčkova Brodu.