Po kopcích v okolí Ružomberku (I)

Ružomberok je centrem dolního Liptova, leží na soutoku Váhu a Revúce v západní části Liptovské kotliny na rozhraní Velké Fatry, Chočských vrchů a Nízkých Tater

První písemná zmínka o osídlení je z roku 1233, městské výsady Ružomberku udělil z pověření zvolenského župana ostřihomský arcibiskup Tomáš v roku 1318. Ve druhé polovině 19. století vznikaly podniky jako textilní závody v Rybárpoli (pozdější Bavlnárske závody V. I. Lenina), celulózky, sirkárna, cihelna a další. Socialistická výstavba přinesla zmodernizování starších podniků a výstavbu nových, především jeden z největších kombinátů na výrobu celulózy na Slovensku – Severoslovenské papierně a celulózky. V současné době má Ružomberok kolem 30 000 obyvatel.
Prohlídku města začínáme výstupem ke kostelu sv. Ondreja na Náměstí Andreje Hlinky. Náměstí spojují s „dolním městem“ schodiště typická pro Ružomberok. Je jich šest: Školské schody, Tmavé schody, Ružové schody, schody na Mostovej ulici, Severná ulička a Kláštorné schody. Celkově je tu 579 schodů. Nejdelší jsou Školské schody, kterých je 155.
Na náměstí stojí historická budova radnice. S její stavbou se začalo v roce 1895, ale v poslední etapě výstavby v roce 1897 se zřítila jedna z věžiček a v troskách zahynulo pět dělníků. Na začátku minulého století v budově úřadovaly státní orgány, potom byla dlouhé období římskokatolickou farou a dnes v ní sídlí městský úřad.

Původně raně gotický kostel z přelomu 13. a 14. století byl koncem 16. století přestavěn v duchu renesance a v 17. a 18. století prošel barokními úpravami.

Na jeho fasádě je pamětní deska věnovaná Andreji Hlinkovi,...

...jehož socha stojí jen o pár metrů dál.

Za mých mladých let byl Hlinka prezentován jako reakční klerikální nacionalistický politik, vůdčí představitel slovenského autonomistického hnutí, protičeského šovinismu, antikomunismu, antisemitismu a posléze klerofašismu. Například v Encyklopédii Slovenska, vydané v Bratislavě v roce 1981, se píše: „...Reakčná politika luďákov dosáhla 1938 jeden z vrcholov, keď Hlinka podpísal v Ružomberku pakt s Henleinom a Esterházym o rozbití republiky a nastolení fašistického režimu.“

Dnes je pohled na Andreje Hlinku trochu jiný. Narodil se 27. 9. 1864 v nedaleké Černové, studoval na piaristickém gymnáziu v Ružomberku, kde v něm dozrálo rozhodnutí stát se knězem. Vysvěcen byl 19. 6. 1889, vystřídal několik farností, působil ve vedení Slovenské národní strany, patřil k zakladatelům Slovenské ľudové strany (5. 12. 1905), přejmenované v roce 1925 na Hlinkovu slovenskú ľudovú stranu. Od roku 1913 v ní až do své smrti zastával funkci předsedy. Zemřel po těžké nemoci 16. 8. 1938. Dne 21. 8. se v Ružomberku spontánně sešlo na 100 000 lidí z celého Slovenska včetně významných představitelů státních institucií, církevních, politických a jiných veřejných organizací. „Pohreb, akého pod Tatrami ešte nebolo", psalo se tehdy v novinách. Tělesné ostatky zesnulého byly nabalzámovány a uloženy, jak si přál, v kryptě jezuitů na ružomberském hřbitově. 31. 10. byly slavnostně přeneseny do mauzolea vybudovaného v těsné blízkosti ružomberského kostela.

Před příchodem Rudé armády byly v březnu 1945 odvezeny na neznámé místo na Slovensku. O jejich osudech za socialismu se nezachovaly dostatečně hodnověrné informace a pátrání po tělesných ostatcích nepřineslo žádné pozitivní výsledky. Po roce 1948 bylo mauzoleum uzavřené, vstup zazděný a jeho průčelí přeměněno na památník vojáků padlých v 1. a 2. světové válce. Až v letech 1990–1991 přikročilo město k jeho rekonstrukci. Interiér a exteriér mauzolea byl částečně renovovaný tak, aby se celý vzhled zachoval v přibližně původní podobě. Poslední úpravy fasády hrobky byly realizovány v roce 2007. Toho roku také Národní rada Slovenské republiky přijala zákon o zásluhách Andreje Hlinky, podle kterého se mauzoleum považuje za pietní místo. Dnes je národní kulturní památkou.

Z náměstí sestupujeme Temnými schody...

Pohled shora dolů...

... a zdola vzhůru

... a jdeme se ještě podívat k bývalé židovské synagoze postavené v romantizujícím  slohu v roce 1880. Ve 20. století prošla rekonstrukcí a v současnosti slouží ke kulturně-společenským účelům, jako jsou koncerty, výstavy či semináře.
Kolem 17. hodiny odjíždíme do nedaleké vsi Štiavnička,...

... kde máme na týden zajištěný nocleh v penzionu...

... stojícím v sousedství římskokatolického kostela Svätej rodiny:

Následuje článek Po kopcích v okolí Ružomberku (II)