Po kopcích v okolí Ružomberku (VI)

(předchozí článek Po kopcích v okolí Ružomberku V)
Špatná předpověď meteorologům nevyšla. Modrá obloha sice není, neprší – ale mohlo by, a tak pro jistotu plánujeme méně náročnou túru

Odjíždíme autem do Lúček a jdeme se podívat k Lúčanskému vodopádu. Od roku 1974 je národní přírodní památkou a velkou zdejší raritou, mimo jiné proto, že se nachází uprostřed obce. Úchvatný pohled je už z boku, když k němu sestupujeme,...

...dole si pak připadáte jako u Plitvických jezer! Vodopád je 12 metrů vysoký, kaskádovitý a spadá z okraje travertinové terasy do malého jezírka.

Samozřejmě, že když už jsme v Lúčkách, nespokojíme se jen s vodopádem, ale podíváme se i do kostela...

... a pak popojedeme do blízkých lázní. Kúpele Lúčky leží na úpatí Choče v nadmořské výšce 621 metrů. Od roku 1950 se specializovaly jen na léčbu ženských a onkologických onemocnění, ale v roce 2005 se vrátily k léčbě onemocnění pohybového ústrojí a v roce 2008 přibyla léčba nemocí z povolání. Léčí se zde též nemoci trávicího ústrojí, nemoci z poruchy látkové výměny a žláz s vnitřní sekrecí, či netuberkulózní nemoci dýchacích cest.

Léčebný dům Choč se začal stavět v roce 1968

Pramen Valentina

Kromě degustace léčivé minerálky neodmítám okusit také posezení na okřídlené Lavičce vďaky a prianí, uměleckého díla autorů Zoltána Balko a Pavla Dubiny z roku 2018:

Vracíme se k autu a sjíždíme ke křižovatce, kde odbočujeme vlevo do vsi Kalameny. Auto necháváme na jakémsi improvizovaném parkovišti nedaleko jezírka s termální vodou, v němž se po návratu z túry hodláme vykoupat. Po šťavnatých zelených pastvinách stoupáme do sedla Pod Kráľovou,...

... kde se zprava připojuje červená značka a spolu s „naší“ žlutou stoupají ke zřícenině Liptovského hradu. Posledních pár metrů se překonává pomocí dřevěného žebříku:

Liptovský hrad, zvaný též Sielnický hrad, nebo Liptovský Starý hrad je ruina stojící na vrchu Sestrč (999,9 m). První písemná zmínka pochází z roku 1262, kdy jej dal postavit král Béla IV. na místě zaniklého hradiště z 1. století př. n. l. Od roku 1313 patřil Matúši Čákovi až do jeho smrti v roce 1321. Hrad byl vícekrát zničený a následně rozšiřovaný, v letech 1431–1434 by obsazen husitskými vojsky. Po potlačení protikrálovského povstání v roce 1471 hrad dobyl král Matyáš Korvín a nechal ho úplně zničit.

Až v roce 1975 se na hradě objevili archeologové, kteří odkryli a následně zakonzervovali základy hradu, z jehož opravdu nepatrného torza se dnes otevírají krásné výhledy na okolní vrcholy Chočských vrchů včetně Velkého Choče.

Stejnou cestou se vracíme dolů, přecházíme dřevěný můstek přes potok Kalamenianka a s chutí se noříme do jezírka s termální vodou.

Jedná se o umělý vrt z roku 2000 s vodou teplou přibližně 33°C. Okolo vrtu bylo vybudováno umělé jezírko s rozměry přibližně 20 × 10 metrů, což umožňuje bezplatné koupání i mimo letní období. Voda je jen slabě mineralizovaná vápníkem, hořčíkem a sírou, má tedy trochu sirný zápach a je jemně oranžová. Vývěr vody vytváří malou fontánku, okolo které je možné se posadit a nechat se masírovat.

Jezírko je kolem půl metru hluboké, na dně pokryté drobnými kamínky. Okolí tvoří travnatá plocha pod strmým svahem smrkového lesa, přičemž druhý břeh je lemován potokem Kalamenianka. Vedle jezírka vyvěrá pramen termální vody, který vypadá, jako by tu přirozeně vyvěral už od nepaměti. Voda z něho se vlévá do jezírka.

Příjemně osvěženi se vracíme k autu a cestou do Ružomberku se ještě zastavujeme u skalního útvaru zvaného Jánošikova päsť. Jde o šest metrů vysokou skálu z dolomitových vápenců v podobě zaťaté pěsti. Váže se k ní několik pověstí, jedna z nich je o Jánošíkovi, který se svými „hornými chlapci“ přepadl a zbil barona Révaye s patnácti hajduky.

Poslední dnešní zastávkou je obec Martinček. Vyjíždíme na kopec, téměř až ke kostelu. Je od něj pěkný výhled do dáli:

Zvědavě si prohlížíme dřevěné stříšky umístěné okolo kostela. Domácí jím říkají dášky, což je asi odvozené od německého slova Dach (= střecha). Dášky zakrývají jámy hluboké 3 až 5 metrů, které v minulosti i nyní slouží k přechovávání brambor a úrody. Je jich celkem 35.

Raně gotický kostel sv. Martina biskupa vznikl kolem roku 1260 a je jedním z nejstarších intaktně zachovalých sakrálních památek Liptova. Sloužil jako farní kostel pro nedaleké obce Likava a Lisková, obec Martinček vznikla při kostele až o několik století později. Někdy kolem roku 1320 byl celý interiér kostelíku vyzdobený hodnotnými freskami vycházejícími z tradice pozdně románské malby byzantsko-italské provenience. V průběhu 17. století byly zamalovány, neboť kostel využívali protestanti, v letech 1993–2002 byly odkryty a zrestaurovány..

Následuje článek Po kopcích v okolí Ružomberku (VII)