Jubilejní 40. ročník pochodu pořádaného odborem KČT Tesla Jihlava
Po dlouhé, předlouhé době se účastníme klasického turistického pochodu (nepočítám-li Číhošť, neboť to byl hvězdicový pochod s jednou kontrolou, tedy bez startu a cíle). Některá protikoronavirová omezení ovšem platí dál, pořadatelé i účastníci mají náhubky, pardon respirátory, ale už je to přece jenom veselejší...
Dost dlouho trvá, než se dostaneme ven z města, ale pak už šlapeme šlapeme po cestách a pěšinách s modrou turistickou značkou. Míjíme někdejší Starou plovárnu, což je vlastně rybník přebudovaný nejprve na vojenskou a později na civilní plovárnu, chatovou osadu v Sasově, zazděný vstup do štoly Kleinwerkl a v Rančířově penzion a kostel sv. Petra a Pavla, původně zasvěcený sv. Havlovi:
V Okrouhlíku je nejen kontrola, ale i hospůdka U Billa. V souladu s posledním nařízením je tu obsluha z okénka a možnost posezení na venkovní terase. Využíváme toho a dáme si kafko, někteří i polévku. Modrou značku měníme za zelenou a pokračujeme v cestě poničenými lesy a kolem Pístovských mokřadů. Býval zde vojenský protor – a někde tu v lesích ještě je, neboť následujícího dne večer ukazují v televizi konvoj amerických vojáků, který cestou na cvičení do Maďarska nocuje ve „vojenském prostoru Rančířov“. V části bývalého areálu se dvakrát do roka koná akce „Pístovské mokřady“ určená terénním autům ze všech koutů České republiky. Pořadatelé se holedbají, že „jde o offroad akci na pomoc přírodě, neboť kola terénních aut suplují stáda zubrů, kteří v dávných dobách chodívali pít k potokům a udržovali tak v jejich okolí podmáčenou a bahnitou strukturu povrchu. V ní pak žili dnes už vzácní a zákonem chránění živočichové jako je listonoh, žábronožka, kuňka apod.“
Přicházíme na silnici dlážděnou žulovými kostkami, což se v dnešní době už nevidí, a za nadjezdem přes výpadovku z Jihlavy na Znojmo odbočujeme k návrší Větrník (572 m), na jehož úbočí se nachází jedna z jihlavských pozorovatelen Civilní obrany: Pozorovatelny, které údajně pocházejí z počátku 50. let 20. stoleti, se v okolí Jihlavy zachovaly celkem tři. Jsou patrové, betonové s přizdívkou, rozměru cca 3 x 4 metry. Vchod je řešen stropnicí menšího cihelného objektu za pozorovatelnou průlezem a šachtou po ocelových kramlích. Průzory s ocelovými rámy 15 x 100 cm, situované do určených výhledových směrů s vysečí 180°, bývaly uzavíratelné dvojitými ocelovými okenicemi. V současné době jsou všechny objekty poskozené a uvnitř je tradiční nepořádek. Od pozorovatelny je krásný výhled na Jihlavu: Pokračujeme v cestě po zelené turistické značce na okraj Jihlavy, kde se nachází studánka U Skalky a sloup se sochou Panny Marie. Pramen je zdejším obyvatelům známý dlouhodobě. V roce 1926 byla nad ním stavitelem Dyntarem postavena zděná stavba, kde na kamenné tabulce je napsáno: „Úber Anregung des Versschönerungsvereins Iglau errichtet 1926“ (Na památku zřízeno Okrašlovacím spolkem Jihlava roku 1926). V polovině listopadu 2010 byla provedena rekonstrukce studánky, došlo k opravě zdí a dvířek, kanalizace a terénu kolem objektu. Kvalita vody nedovoluje, aby ji používali lidé podobně jako v minulosti, podle rozborů totiž obsahuje nadlimitní hodnoty radonu a manganu. V těsné blízkosti studánky stojí barokní dílo doplněné v roce 1838 o sochu Panny Marie, kopii z kostela Panny Marie Zellské v Rakousku, kterou nechal pořídit Johan Merfort, majitel tehdejšího nedalekého statku. Po druhé světové válce byla památka stržena a zavezena hlínou... Její torzo bylo objeveno při výše zmíněné opravě studánky. V roce 2011 statutární město Jihlava za finančního přispění Kraje Vysočina zajistilo částečnou rekonstrukci a celkovou obnovu památky, kterou realizoval akademický sochař Otakar Marcin.
Žádné komentáře:
Okomentovat