Díval jsem se na pohádku

A co má být? O Vánocích snad ani nic jiného v televizi není...

Kdo mě však zná ví, že to je něco naprosto nečekaného a výjimečného. Pohádky jsem si nijak neoblíbil ani v dětství, natož později. Tentokrát jsem se však nechal zlákat poměrně snadno.

Včera jsme vzali jednoho známého na Lipnici ke třem opuštěným lipnickým lomům, v nichž havlíčkobrodský sochař Radomír Dvořák s několika kamenickými učni před lety vytesal velké reliéfy souborně nazvané Národní památník odposlechu. Při pohledu na Ústa pravdy náš host poznamenal, že toto dílo viděl v jedné pohádce! A to byl důvod, abych si ji vyhledal.

Přísně vzato není Princezna zakletá v čase klasická poháda, ale fantasy pohádka! Natáčela se v roce 2020, režisérem byl Petr Kubík. Hlavní role obsadili méně neznámí, „neokoukaní“ herci, jen v roli krále Roberta VIII. se objevil Jan Révai, alchymistu Archivalda si zahrál Roman Zach, chůvu Veronika Freimanová a krále kejklířů Martin Dejdar. Zpočátku mě to moc nebavilo, příběh je rozvleklý, ale později dostává trochu větší spád. Nadchla mě ale spousta triků a umění kaskadérů, kterých tam (podle titulků) bylo hejno... A samozřejmě Ústa pravdy, Bretschneiderovou ucho a Zlatý voči – díla, která v této pohádce „hrají“ nezanedbatelnou roli!

A děj? Blíží se dvacáté narozeniny princezny Eleny, kdy se má vyplnit kletba čarodějnice Murien. Její otec, král Robert VIII., vládce Aspánie, rozesílá po kraji dopisy s žádostí o pomoc. Slibuje dát půl království princi, kterému se podaří získat srdce Eleny a kletbu zažehnat. Po narození Eleny chtěla Murien její duši za to, že ochrání království před zničující černou bouří, král odmítl a Murien ji zaklela. Dvorní alchymista Archivald jí však do ruky vtiskl runu času a vyslovil ochranné kouzlo. Na hrad (natáčeno na Bouzově) se dostaví jako jediný princ Jan z Calderonu, který se s Elenou zná od dětství. 

Elena se probouzí v den svých dvacátých narozenin. Je ješitná, nezná úsměv a je zcela zahleděná do sebe. Je výbornou lučištnicí a přátelí se jen se svou důvěrnicí Amélií. Archivald sdělí králi, že kletba může být zlomena jen v případě, kdy je láska silnější než strach ze smrti. Nad hradem se objeví hejno havranů symbolizujících přítomnost Murien. Elena pasivně čeká, co se stane. Večer se koná hostina na její počest. Elena se chová vlažně i k Janovi. Když zapadá slunce, přijde vichřice a nastane tma. Je další ráno a Elena se budí ve své ložnici. Zjišťuje, že se probudila do stejného dne, do dne svých narozenin. Nikdo jí to nevěří. Elena se ocitá v časové smyčce a stále se budí do dne svých dvacátých narozenin. Učí se, postupně ožívá, začíná se na lidi usmívat a na Jana je milejší. Ten jí vyzná lásku, ale ona ji ještě necítí. Elen si jde pro radu k Archivaldovi, podle něj musí najít pravou lásku, nebo zabít strůjkyni zla Murien. 

Archivald jí prozradí, že Murien obsadila jejich starý strážní hrad (Točník) v Oživlých skalách (lipnické lomy). Ani čarodějobijci se ale do něj nedostanou. Elena spolu s Janem a Amélií se k němu vydá...

... a dál už nic prozrazovat nebudu!

*  *  *

Na závěr se sluší dodat, že tvůrci již pilně pracují na pokračování Princezny zakleté v čase. Druhý díl (zatím plánované) trilogie, bude zaměřen na Amélii v podání Elišky Křenkové. Diváci se prý mohou těšit na ještě větší fantasy – poměr má být 75 % fantasy a 25 % pohádka...