Co jsem také přečetl _______________ ______Balkán, ráj svobodného cestování

Srbsko – Bulharsko – Černá Hora – Bosna a Hercegovina

Desítky cest a stovky nečekaných situací, ve kterých není nouze o dobrodružství, jsou zkoncentrovány v napínavých cestopisných povídkách. Už jenom přesun legendárním veteránem VW BUS T3 do balkánských zemí je často plný napětí. 

Dočtete se o putování po horských planinách pěšky i na lyžích, plavbě na mořském kajaku, prvosjezdech divokých řek, ale především o fenomenálním balkánském krasu a jeho jeskyních, které ve svém kouzelném podzemí přivítají nejen speleology, ale i běžného, fyzicky zdatnějšího návštěvníka. Mnohé balkánské jeskyně lze totiž navštěvovat zcela svobodně, a tak se může stát, že narazíte i na zcela neznámou jeskyni. Jak mohou takové geografické objevy v 21. století probíhat, se čtenář dozví hned v několika kapitolách.

Knihu doplňují geografické a historické informace o známých i neznámých atraktivních místech shrnuté do ucelených, graficky oddělených pasáží prolínajících se celou knihou. Přes 200 fotografií míst a jejich podrobný popis jsou inspirací i stručným návodem pro všechny svobodné cestovatele. QR kódy s GPS souřadnicemi nejvýznamnějších destinací si snadno načtete do svých mobilních navigací a k podzemí, kde GPS nefunguje, je k dispozici několik orientačních map.

Autor knihy začal do balkánských zemí jezdit již v dětství. Touha poznat poslední zbytky čisté jihoevropské přírody přerostla v lásku až posedlost, která provází příběhy na stránkách této knihy.

*  *  *

Marek Audry (*1969) vystudoval VUT v Brně, Fakultu strojní, ale zaměstnání projektanta velmi rychle opustil. Se speleologií se setkával od dětství a pod vedením svého otce začal ve svých 15 letech i s podzemním fotografováním. Dnes je jako fotograf jeskyní znám po celém světě. 

Objevy prý mohou být dílem náhody, Marek jim však chodí poctivě naproti. Největšího ohlasu se dostalo těm venezuelským. Spolu s dalšími venezuelskými, českými a slovenskými jeskyňáři tam objevil jeskyně, o kterých ani v prvních letech třetího tisíciletí neměl svět tušení. Na stolových horách Roraima a Chimantá byl díky několika jejich výpravám popsán celý unikátní podzemní svět – ohromných prostor jeskynních systémů v křemenci. Stejně tak dokumentoval speleologické expedice zkoumající nejhlubší jeskyně Balkánu nebo objev nejdelší jeskyně v soli v Íránu. Nadále se aktivně věnuje výzkumu jeskyní Moravského krasu, kde se stal např. spoluobjevitelem jeskyně Suchdolský ponor. Napsal několik knih, Cenou Egona Ervína Kische byla oceněna kniha Brány do Ztraceného světa (Jota, 2008).