neděle 17. listopadu 2024

DP Za posledním puchýřem 2024 (III)

Nedělní výšlap k pramenům Křinice

Proč to množné číslo? Protože jsou tři! Romantická říčka Křinice pramení v lesích mezi Krásnou Lípou a Studánkou asi 300 m severně od silnice spojující obě obce. Místo se původně nazývalo Wilde Borne (Divoké prameny) a dnes se mu říká Tři studánky.
Vycházíme z Krásné Lípy po modré turistické značce, která za městem odbočuje z Rumburské ulice doprava. Počasí je horší než včera, je mlha a později začíná drobně mžít:
Šlapeme po Staré studánecké cestě, která vede z Krásné Lípy do obce Studánka. Současně po této lesní cestě vede cyklotrasa 3013 pokračující až do Lužických hor. Dostanou se sem i lidé na vozíku, pokud odbočí z nedaleké turistické vozíčkářské trasy otevřené v roce 2019. Okolí pramenů bylo upraveno a slavnostně zpřístupněno díky německému turistickému spolku již 20. října 1908. V roce 1984 zničila toto půvabné místo velká větrná kalamita a po pětileté rekonstrukci, o niž se zasloužili členové Klubu českých turistů z Krásné Lípy, byly prameny slavnostně otevřeny 30. dubna 1990. Po nedávném vykácení lesa po kůrovcové kalamitě a po zbourání altánku došlo k další náročné akci. Bylo rekonstruováno vnitřní kamenné zdivo studánek včetně římsy a zábradlí, opravena čela výtoků ze studánek a vyčištěny odtokové žlaby. U velké studánky došlo k rekonstrukci betonového podkladu altánu a vstupního kamenného schodiště.
Dnes nad nejvydatnějším pramenem opět stojí dřevěný šestiboký altán s lavičkami a dvě menší a občas vysychající studánky jsou obezděné a chráněné nízkým kovovým zábradlím. Neodpustím si poznámku, že je dva pracovníci instalovali v den naší návštěvy – v neděli 17. listopadu 2024.


Říčka Křinice odtud stéká jako lesní potůček do Krásné Lípy, přičemž postupně nabývá na mocnosti a délce (celkem 40 km). V Krásné Lípě protéká přímo pod náměstím, které má po ní název Křinické. Zatrubněný úsek je vyznačen zajímavými pískovcovými plastikami:
Dále říčka protéká Krásným Bukem, Dlouhým Dolem a nádherným skalnatým Kyjovským údolím, za nímž – od Brtnického mostu – tvoří hranici s Německem a rozhraní mezi Národním parkem České Švýcarsko a německým Nationalpark Sächsische Schweiz. Za Zadními Jetřichovicemi opouští Křinice naše území, protéká Křinickým údolím (Kirnitzschtal) a pokračuje do lázeňského městečka Bad Schandau, kde se vlévá do Labe.
*  *  *
Od pramenů se vracíme stejnou cestou do Krásné Lípy a po návštěvě čokoládovny se jdeme podívat do parčíku Karla Hiekeho, kde se konal dopolední event geocacherů:
Ing. Karel Hieke (1930
2011) byl přední český dendrolog a zahradník, autor desítek publikací o zahradnictví a dendrologii a stovek návrhů parkových a sadových úprav nejen po celé České republice, ale i na mnoha místech Evropy. Po ukončení vysoké školy našel uplatnění ve Výzkumném ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích, kde se mohl věnovat práci, která byla jeho láskou již od mládí. Byl to výzkum, neustálé studium a poznávání nových věcí v okrasném zahradnictví. V Průhonicích působil až do odchodu do starobního důchodu jako výzkumný pracovník a díky své mimořádné pracovitosti se zařadil mezi přední odborníky v zahradnické profesi. V roce 1991 odešel do důchodu, a přestěhoval se se svojí manželkou na chalupu do města Krásná Lípa – Dlouhý Důl. Ani zde neodpočívá. Dále se věnuje literární činnosti a mnohé z jeho publikací vznikly právě zde, uprostřed krásné přírody. V novém působišti výrazně ovlivnil vzhled Krásné Lípy. S městem úzce spolupracuje, je výhradním autorem všech projektů sadových úprav města. V roce 2005 byla podle jeho projektu dokončena rekonstrukce zeleně na městském hřbitově, dále byla zdárně uskutečněna podle jeho projektu regenerace městského parku. Karel Hieke byl členem zastupitelstva města a za mimořádné zásluhy o rozvoj Krásné Lípy se stal jeho čestným občanem.
*  *  *
Vyzvedáváme si bágly uložené v místě startu a cíle v Domě Českého Švýcarska a záměrně s větším předstihem míříme do Cafe Nostalgie, památkově chráněného stavení na Masarykově ulici:
Podstávkový dům byl postaven někdy kolem roku 1700, jeho majitelé se střídali, v roce 1865 jej koupil Theodor Risse s manželkou Marií. Tento movitý obchodník nechal vybudovat ozdobné dřevěné obložení stěn i stropů v přízemní místnosti, která sloužila jako reprezentativní prostor:
Ze stropních panelů je původní jen jeden (překrytý sklem), ostatní jsou fototapety:

Žádné komentáře:

Okomentovat