Kudějův stůl u cesty v Radostovicích

Na naučné stezce Haškova cesta, která vede v délce 12 km ze Světlé nad Sázavou na Lipnici, bylo v sobotu 29. srpna 2026 v Radostovicích slavnostně odhaleno monumentální žulové sousoší Kudějův stůl u cesty

Sousoší připomíná spisovatele, cestovatele a věčného tuláka, bohéma Zdeňka Matěje Kuděje (1881–1955), v USA a Kanadě známého jako Sid Goodday. Jeho osobnost je výrazně spojena s Posázavím. V průběhu válečných a poválečných let Kuděj pobýval nejen v Radostovicích, ale také v Ledči nad Sázavou, Dolním Městě a dalších místech na Vysočině. V roce 1952 se přestěhoval do Litomyšle, kde o tři roky později zemřel.

Autorem návrhu sousoší, sochařských prací a expresivního písma je havlíčkobrodský sochař Radomír Dvořák (*1959), jehož jsem v létě navštívil v lipnickém kamenolomu Březek:

Dílo je vytvořeno ze čtyř masívních desek lipnické žuly, které jsou do sebe zaklesnuty a vytvářejí samonosnou kamennou konstrukci. Na povrchu se prolínají reliéfy, portréty a texty odkazující ke Kudějovu životu, jeho přátelství s Jaroslavem Haškem i jeho literární tvorbě. Konstrukční princip navazuje na Dvořákův dřívější Cimrmanův stůl ve Svatém Kříži nedaleko Havlíčkova Brodu. 

Nápad vznikl na Velký pátek 2023 – jak už to často bývá – v hospodě. Konkrétně U České koruny v Lipnici nad Sázavou, kde se sešli učitel František Šafránek, sochař Radomír Dvořák a Tomáš Rosecký. Byl to on, kdo se sochaře zeptal, zda by pro naučnou stezku Haškova cesta byl ochoten vytvořit sochu. Uplynuly tři roky plánování, shánění financí a především práce – a v létě letošního roku bylo dílo připraveno k slavnostnímu odhalení.

V kamenné kompozici se Kuděj setkává s Jaroslavem Haškem a Lady Mo-Tee-Kou, což je postava z Kudějova humoristického románu Tarzanova babička. Je to náhoda, že kniha vyšla přesně před sto lety! Jaroslav Hašek přitom sehrál v jejím vzniku významnou roli – odrazoval totiž Kuděje od práce na prvním českém překladu Burroughsova Tarzana. Přitom není bez zajímavosti, že překlad Tarzana do češtiny zadal Kudějovi Ing. Vácslav Havel (1861–1921), stavitel a majitel pražské Lucerny, dědeček prezidenta Václava Havla. Ssvůj záměr provozovat Filmové nakladatelství však změnil, a tak Kudějův překlad vyšel u Antonína Svěceného. Hašek Kuděje přiměl, aby na překladu přestal po sedmém sešitu pracovat, neboť se mu zdálo, že se Kuděj zahazuje s podřadnou literaturou jen kvůli penězům, a to nejen překladem Tarzana, ale i psaním románu Tisíc nesmrtelných na objednávku lidové knihovny Práva lidu. Hašek tak nevědomky podnítil vznik parodie, ve které Kuděj převrací naruby všechny zvyklosti cyklu a dovádí je ad absurdum.

Název díla Kudějův stůl odkazuje na symboliku stolu jako místa setkávání a pohostinnosti. K příběhu sousoší patří také bronzový Kudějův kalamář, který byl letos na jaře nalezen v Radostovicích Ladislavem Vaňkátem, pravnukem dědečka Vaňkáta z Kudějovy knihy Safijánská zima. Žulový stůl se tak stal také symbolickým místem pro tuto zajímavou připomínku Kudějova literárního života.

Projekt je investicí města Světlá nad Sázavou a byl podpořen dotací z Kraje Vysočina. Na realizaci se podílela společnost Granit Lipnice, která zajistila výrobu kamenných polotovarů lanovou pilou.

*  *  *

Slavnostní odhalení sousoší Kudějův stůl u cesty se konalo v 15. hodin. Po úvodním slově Tomáše Roseckého, místostarosty Světlé nad Sázavou, vystoupili s krátkými proslovy starosta Světlé nad Sázavou František Aubrecht, Ladislav Seidl z odboru kultury a památkové péče Kraje Vysočina, Laco Polgár z Maďarska a na závěr Radek Dvořák:

Odhalení provedli František Aubrecht a Ladislav Seidl,...

... slavnostní odpoledne doprovodil Halabala Kuděj Band...

... a občerstvení ve stylu klasických hospod zajistil Martin Hašek, pravnuk slavného spisovatele. U silnice byl k vidění banner 8 x 3 metry ve stylu Potěmkinovy vesnice – velká fotografie na místě dnes již neexistující Puflerovy hospody, před níž stojí paní hostinská a Zdeněk Matěj Kuděj:

Program pokračoval od 17 hod. v hospodě U Muchů v Dolním Městě, kde se uskutečnilo společné setkání, při němž Divadelní sešlost Kudějovi sirotci uvedla divadelní hru Miloše Doležala Krásná Helena o legendární hostinské Heleně Šmolkové (1882–1967) z Dobré Vody Lipnické. Stejnojmennou povídku z pera Zdeňka Matěje Kuděje lze nalézt v knize Zlý dědek z Vysočiny.