Za betlémy do Třeště

Konečně došlo na léta odkládaný výlet za velkou třešťskou zajímavostí, kterou je tradiční Betlémská cesta. Každoročně v období od Vánoc do Hromnic je možno vidět na dvacet betlémů v třešťských domácnostech, přímo u jejich tvůrců. Třešť je jedinečnou nejen evropskou, ale i světovou lokalitou s takovýmto množstvím dochovaných a každoročně znovu stavěných betlémů zpřístupňovaných veřejnosti. Jinde jde většinou již jen o muzeální záležitost.

Třešť je celostátně významným střediskem betlemářství, stavění betlémů v rodinách zde má více než dvousetletou tradici. Na počátku 19. století se zde objevovaly betlémy papírové, ve druhé polovině 19. století betlémy s dřevěnými vyřezávanými figurkami. Tradici papírových betlémů založili soukeníci, prvními tvůrci dřevěných figurek byli truhláři, dnes je vytvářejí místní lidoví řezbáři. Třešťské betlémy jsou vytvářeny jako diorama, v němž se krajina vytvářená z mechů, pařezů a jiných přírodnin pozvolna zvedá a takřka nepozorovaně přechází v krajinu malovanou zvanou lončoft.

Ve dvorním traktu Schumpeterova domu je celoročně otevřená expozice Spolku přátel betlémů v Třešti. Ve třech místnostech si mohou návštěvníci prohlédnout sedm betlémů s papírovými a dřevěnými figurkami. Největší je betlém Karla Brožka, který zabírá více než 36 m², je oživen pohyblivými mlýny a vodní pilou.

Velkou plochu zaujímá také betlém z takzvaného Dřevořezání, který čítá více než pět set figurek od různých řezbářů a od roku 2002 se každoročně doplňuje. Dřevořezání je jedním z plodů mezinárodního betlémářského semináře, který se zde konal v roce 1999 při příležitosti oslav 650 let od první písemné zmínky o Třešti. Jedná se o pravidelné setkání řezbářů a betlemářů, kteří se podílejí na tvorbě společného betléma a zároveň ukazují široké veřejnost a návštěvníkům města umění, ale i náročnost řezbářství. Hojně navštěvovaná akce probíhá na náměstí začátkem července.

Kolem kostela sv. Kateřiny Sienské jdeme k dřevěné soše Pana Tau. Je na místě, kde stávala lékárna, na jejímž pultě se 28. dubna 1925 narodil představitel pana Tau, divadelní a filmový herec Otto Šimánek. Autorem jasanové sochy je Daniel Stejskal, sochu nechal zhotovit Spolek přátel betlémů v Třešti v roce 2011.

Přes náměstí T. G. Masaryka míříme k domku č. p. 14 Věry Valentové, která má betlém přímo v bytě, stejně jako sbírku asi sedmi set zvonečků pocházejících nejen z naší republiky, ale z cest po Evropě. Betlém koupil roku 1962 otec dnes již osmdesátileté paní Věry Jan Valenta.  

Pokračujeme Revoluční ulicí přes železniční přejezd a hned za ním vpravo je na adrese K Valše 582/2 betlém Anežky Kesslerové a manželů Zabloudilových. Malý stolní betlém, který vznikl někdy kolem roku 1940, se postupně rozrostl do dnešní velikosti a je umístěn v přízemí rodinného domku.

Betlém rodiny Rešlovy

V Luční ulici jsou betlémy ve třech rodinách. První je v č. p. 982 u Jiřího Rešla, který nám pouští úvodní slovo v podání Felixe le Breux a vypínačem zapíná výbojku, která postupným rozsvěcením navozuje iluzi svítání nad Betlémem. Betlém rodiny Rešlovy vytvořil Ondřej Rešl po svém odchodu do důchodu. S vyřezáváním začal v šedesáti letech a jistě toho vyřezal více než je tento betlém, který obsahuje několik set různých figurek a postaviček a k tomu další desítky různých staveb.

V sousedním domě č. p. 1131 má Václav Roháček přes dvě stě figurek přírodních, nekolorovaných, a třetí betlém je u sousedů, manželů Metoděje a Marie Roháčkových v č. p. 1061. V rodině Roháčkových se betlemářství dědí z generace na generaci snad odnepaměti. Z rukou posledně jmenovaných vzešlo již více než třicet betlémů a každý s nejméně padesáti figurkami. Paní Marie stála u zrodu Spolku přátel betlémů v Třešti a později také u již zmíněného Dřevořezání.



Betlém Roháčkových



 Odbočujeme do Váňovské ulice a navštěvujeme areál firmy Podzimek a synové, kde nás vrátný vede do vstupní haly k betlému, který Jan Podzimek v roce 2004 zakoupil od Stanislava Hybáška.



Betlém ve firmě Podzimek a synové



Betlém rodiny Šťastných

 

  V téže ulici naproti je v č. p. 53 je k vidění betlém, který Mojmír Šťastný zdědil po prarodičích a do jehož stavby zapojil celou rodinu, takže jsou tu k vidění práce Mojmírova otce Františka i Mojmírova syna Mojmíra juniora.

Poslední betlém v této ulici se nachází v č. p. 50 u Ladislava Štrejbara. Starší část betléma pochází od rodiny Vrátilových, autory figurek jsou František Klaus a otec dnešního majitele Josef Štrejbar, který i přes své zranění z první světové války vyřezal kapesním nožem přibližně sto figurek a desítky ovcí. Jeho snacha Ludmila pak figurkám domalovala obličeje.

Vracíme se k autu a odjíždíme do Fritzovy ulice, což je výpadovka na Stonařov. Parkujeme za kostelem sv. Martina a navštěvuje další tři domácnosti. V garáži na dvorku domu č. p. 6 je umístěn bezkonkurenčně nejkrásnější betlém, který jsme dnes v domácnostech viděli. Původní betlém zakoupil Jan Bukvaj v roce 1965, ten dnešní se rozkládá kolem tří stěn a ještě pod stropem. Jeho majitel říká, že vyřezává už padesát let, za rok udělá asi stovku figurek, některé prodá, pár jich také vymění s jinými řezbáři. V sedmašedesáti letech se pustila do vyřezávání i jeho manželka. Jejich betlém oživují desítky postav a zvířat, k vidění je i několik figurek skutečných obyvatel Třeště.



Betlém Jana Bukvaje



Také manželé Havlíkovi v č. p. 1192 mají velký betlém. Jeho podstatnou část vytvořil postupně v letech 1910-1950 Adolf Bumbálek, který pocházel z Kamenice u Jihlavy, do Třeště se přiženil a řezbářství jej natolik okouzlilo, že si zakoupil menší betlém a ten postupně rozšiřoval vlastní tvorbou. V padesátých letech měl délku 7 m a hloubku 3 m a některé figurky byly i pohyblivé. Po dědečkově smrti byl 35 let uložen v krabicích. V této době byl zničen pohyblivý mechanizmus a také některé figurky. Od roku 1987 se o betlém starají manželé Havlíkovi, kteří jej zdědili, a s údržbou jim pomáhají jejich děti s rodinami. Staré figurky zrenovovali a přibyly také nové od současných řezbářů Jana Bukvaje, Aloise Roháčka a manželů Roháčkových, takže jich je dnes na tři stovky. Betlém je sice nepohyblivý, ale krásu neztratil, v rybníčku dokonce plavou živé rybičky!



Betlém manželů Havlíkových



Třetí betlém v této ulici je v domě č. p. 239. Betlém pořídila v roce 1985 Lidmila Vokřínková, autorem je František Vrátil, ale jsou v něm i figurky Františka Klause, Matěje Suchého a Karla Brázdy. Po smrti manžela se betlém dva roky nestavěl, ale v roce 1991 se jej ujal vnuk Aleš Novotný se svým otcem Josefem. Betlém obsahuje 67 figur a 80 zvířátek, domky, mlýn a městečko, novější část má lončoft od Jana Bukvaje.

Na závěr se zastavujeme v Zámeckém hotelu, kde je ve vestibulu postaven betlém, který je od roku 2010 majetkem města. Byl zakoupen od místního občana Vítězslava Šalandy, který ho zdědil po svém otci. Ten ho začal vytvářet v roce 1930, betlém byl původně převážně papírový o velikosti 120 x 80 x 60 cm. Převážná část figurek a staveb byla pořízena v letech 1940-1944. Postavičky vyřezali pánové Boudný, Brázda a Liška, většinu staveb zhotovil původní vlastník. Zvláštností tohoto betlému je zbořeniště (místo narození Ježíše) zhotovené z korkového dubu, a krápníková jeskyně. V krajině je rozestaveno na 60 postaviček, 86 zvířat, 52 různých stromků, dva andělé a 24 stavení.

Nepočítáme-li muzeum, navštívili jsme dvanáct betlémů z jedenadvaceti! Víc už by asi bylo proti zdravému rozumu!

Betlém v Zámeckém hotelu