Již léta jezdíme začátkem roku na akci, kterou vždy začátkem roku pořádají sekce IVV-IML ÚV a KČT Kobylisy. Pravda, někdy jsme vynechali, ale letos jsme nechyběli.
Z vlaku vystupujeme v Praze na nádraží, které našinec ani neumí pojmenovat. Původně se nazývalo Praha nádraží Františka Josefa I., po vzniku republiky Praha Wilsonovo nádraží, za protektorátu Praha hlavní nádraží, po osvobození Praha Wilsonovo nádraží, od ledna 1953 Praha hlavní nádraží a od roku 1990 je to kočkopes Praha hlavní nádraží, nádraží prezidenta Wilsona.
Jedeme metrem do Letňan a protože jsme tu dost brzy, čekáme v prodejně Mr. Baker u kafíčka a koláčků na pořadatele, až připraví start. Od výstupu z metra potom vyrážíme kolem Pražského veletržního areálu k lávce přes čtyřproudou Kbelskou ulici na Prosek a přes Park přátelství se sochou Jiřího Wolkera k prosklené stanice metra Střížkov. Míjíme hotel Duo a Gymnázium Thomase Manna, za nímž – u kapličky z roku 1909 – scházíme prudce dolů, podchodem pod Libereckou ulicí a zase nahoru, tentokrát po schodech k základní škole Na Slovance. Obdivujeme krásně zrekonstruovanou vodárenskou věž a okrajem lesíka klesáme prudce dolů k zahrádkářské kolonii Okrouhlík. Pak zase mírně do kopce, kolem kobyliského koupaliště a hotelu Troja dolů ulicí U Vlachovky.
V parčíku, z něhož je krásný výhled na Prahu a Vltavu, uděláme pár fotek a pokračujeme kolem zpustlého třešňového sadu na sídliště Velká Skála. Po zelené značce procházíme Čimickým hájem ke kobyliské vozovně a z kopce dolů do cíle v hospodě U Blekotů.
Po krátkém posezení jdeme na stanici metra Kobyliská a s přestupem u Muzea pokračujeme na Hradčanskou. Naším cílem je Pražský hrad, konkrétně Císařská konírna, kde probíhá unikátní výstava Poklady moskevského Kremlu. Máme štěstí, že tu není žádná fronta a jdeme rovnou dovnitř (zato když výstavu opouštíme, je fronta až na Prašný most).
Výstava poprvé v historii představuje výběr nejkvalitnějších uměleckých děl a předmětů z Kremelské pokladnice, sestavený do tematických celků ilustrujících role členů rodu Romanovců panujícího více než 300 let, události na carském dvoře či každodenní život v Rusku 16. a 17. století. Sbírky kremelských muzeí pocházejí převážně z historického carského pokladu a patří k nejkomplexnějším muzejním sbírkám na světě. Více než 150 nejkvalitnějších exponátů rozličných technik, zpracování, datace i rozměrů vybrali z kremelského pokladu kurátoři a správci moskevské sbírky a ve spolupráci se Správou Pražského hradu připravili jedinečnou výstavu, odpovídající instalací exponátů a nasvícením nejmodernějším expozičním standardům.
Žádné komentáře:
Okomentovat