Objev ve starém Časopise turistů

O nadšení ze starých ročníků Časopisu turista jsem psal už několikrát (naposled viz http://jardavala.blogspot.cz/2013/07/a-znovu-casopis-turistu.html#more), ale teprve teď jsem našel opravdový poklad! V čísle 3/1933 jsem na stranách 83 a 84 objevil článek Zprávy ze žup.

Župa Českomoravské vysočiny – jih konala výroční schůzi 9. IV. t. r. v Pelhřimově za přítomnosti 10 delegátů a hojné účasti členů místního odboru. Přečten omluvný dopis ústř. výboru, jehož referent v župě, řed. Kliment, na svou funkci rezignoval; jmenován za něj JUDr. J. Hraše. Jednatel podal zprávu o vývoji záležitosti hradu Lipnice a ustavení Sboru pro záchranu tohoto hradu se sídlem v Něm. Brodě za předsednictví posl. Dr. Zadiny, dále přehled o stavu odborů v župě, z nichž Počátky a Žirovnice vůbec činnost nevyvíjejí. Zato se ustavil nový odbor ve Světlé n. Sáz. přičiněním p. řed. Klimpla, býv. předsedy odboru v Králově Městci. […] O značkovací činnosti vyvinula se čilá debata, po níž bylo usneseno značkovati modře cestu Lipnice – Světlá a její pokračování do Dobré Vody.

*  *  *

Další zprávu jsem objevil v čísle 2/1936 na straně 26:
Karel Klimpel, berní ředitel v. v., zemřel 12. února ve Světlé n. Sáz. Byl zakladatelem a předsedou odboru ve Světlé, kam se při odchodu na odpočinek přestěhoval. Ale i na svém dřívějším působišti pracoval turisticky; odbor v Králově Městci vznikl a byl činný rovněž jeho zásluhou. Jeho milá, společenská povaha dovedla v obou místech, v nichž působil, soustředit zájem veřejnosti k turistické práci, a to je vždy důležité tam, kde jde o organisační začátky. Kéž by ředitel Klimpel našel stejně milé a horlivé následovníky!

*  *  *

Přibyly tak další kamínky do dosud neúplné mozaiky historie odboru Klubu českých turistů ve Světlé nad Sázavou, kterou jsem zpracoval a v roce 2007 publikoval v prvním díle Vlastivědného sborníku Světelsko.
Pro ty, kteří sborník nevlastní a třeba jej ani neviděli, část práce o KČT ve Světlé uvádím:
Dosud nejstarší zmínka o odboru Klubu českých turistů ve Světlé nad Sázavou pochází z 5. srpna 1933, a sice v Rejstříku spolků Okresního úřadu Ledeč nad Sázavou uloženém v SOkA v Havlíčkově Brodě. Druhá zmínka je o rok mladší, nachází se v Pamětní knize Světlé n. S. 1925–1940 a vztahuje se rovněž k roku 1933:

„15. srpna 1934 pořádal zdejší Klub českých turistů, který byl v dubnu roku loňského p. řiditelem berní správy v. v. Karlem Klimpelem  založen, výlet do Přibyslavi a k Žižkově mohyle. Zúčastnilo se 12 členů za vedení p. ř. v. v. Klimpela. KČT stává se velmi agilním spolkem a dobrou propagací prospívá městu Světlé n. S.“ 
Předsedou odboru byl učitel měšťanské školy Václav Henzl, místopředsedou ředitel školy Antonín Kostelecký a pokladníkem A. Stýblová.

Václav Henzl se narodil 25. září 1891 v Přibyslavi, kde se vzdělával na měšťanské škole. V letech 1907 až 1911 pokračoval na učitelském ústavu v Kutné Hoře, kde nabyl vysvědčení dospělosti učitelské a 20. května 1914 vysvědčení způsobilosti učitelské. Výnosem zemské školní rady ze dne 19. listopadu 1922 byl definitivně jmenován při měšťanské škole ve Světlé n. S. a dne 1. září 1923 vystřídal přírodovědeckého učitele Františka Novohradského.

Antonín Kostelecký v roce 1936

Antonín Kostelecký (1876–1953), syn Aloise Kosteleckého (1847–1930), majitele brusírny skla (šlejferny) v Dolní Březince čp. 14, působil jako učitel ve Zruči n. S., později jako ředitel měšťanských škol v Ledči n. S. a v letech 1927 až 1936 ve Světlé n. S. Byl významným regionálním vlastivědným pracovníkem, který sepsal a vydal Průvodce po Ledči n. S. a okolí a kapitolu o světelské židovské obci v knize Hugo Golda Židé a židovské obce v Čechách (Židovské nakladatelství Brno-Praha, 1934).

Členy světelského KČT byli také Josef Děkanovský (1871–1943), definitivní učitel I. třídy a správce obecné školy ve Vilémovicích, a jeho druhá žena Filipina, rozená Zelenková (1884–1975). Josef Děkanovský odešel na penzi do Světlé a v Kolovratově ul. si s manželkou koupili vilku se zahradou. S turisty se zúčastňovali výletů, navíc pan řídicí v. v. aktivně pomáhal při značení turistických tras v okolí Světlé a ve volných chvílích se věnoval knihařství, kdy pečlivě a kvalitně vázal knihy nejen pro sebe, ale také příbuzným a přátelům.

Značkař Josef Děkanovský

Když nacisté zlikvidovali významné české organizace Junák (1940) a Sokol (1941), zůstal KČT jednou z mála českých národních organizací na území protektorátu. V mnoha případech se stal útočištěm funkcionářů a členů zejména mládežnických kolektivů, kterým tak bylo umožněno pokračovat v činnosti. Obezřetně veden, dočkal se KČT osvobození a pustil se s chutí do nové práce.

Dokumentem týkajícím se světelských turistů je zápis ze dne 19. března 1946, adresovaný Okresnímu úřadu (ve skutečnosti však již Okresnímu národnímu výboru) v Ledči n. S., v němž Klub českých turistů, odbor ve Světlé n. S. sděluje, že na valné hromadě, konané dne 12. března 1946 byli zvoleni: předsedou Václav Henzl, v té době již ředitel škol ve Světlé n. S., místopředsedou Antonín Neugebauer, strojvůdce v. v., jednatelkou Marie Andělová, odborná učitelka ve Světlé n. S., pokladní Julie Seidlová, učitelka v. v., revizory účtů Antonín Neugebauer a Josef Kudrna, odborný učitel, a značkovatelem (dnes říkáme značkařem) rovněž Antonín Neugebauer. Do výboru byli zvoleni MUDr. Jan Kavka, Josef Kratochvíl, Emilie Bláhová, Filipina Děkanovská, Ž. Cejpová (?)

Po komunistickém puči v únoru 1948 nastal obrovský tlak na sjednocování jednotlivých spolků a zájmových organizací do předem stanovených a politicky řízených celků. Začlenění KČT do jednotné tělesné výchovy znamenalo pro turistiku radikální změny, které se postupně vyvíjely a krystalizovaly po dalších 40 let.

O KČT ve Světlé je  poslední zmínka v soupisu spolků datovaném přibližně do let 1949 – 1950, kde je zařazen do skupiny spolků tělovýchovných a sportovních. Uvádějí se u něho jako předseda Václav Henzl a jednatel Marie Andělová. Zde stopa končí. Kdy a proč organizace světelských turistů zanikla, se můžeme jen domnívat...