Zichpil
je stará čtvrť Humpolce mezi Horním náměstím a hřbitovem, v níž dříve
bydlely nižší vrstvy obyvatelstva, hlavně drobní řemeslníci a námezdní
pracovníci. Jednalo se o menší jednoduché domky buď roubené, částečně
roubené nebo i zděné, většinou bez hospodářského zázemí, jen s malými
zahrádkami. Bohužel tato unikátně zachovaná lokalita začala být
v 60. a 80. letech 20. století postupně ničena odbouráváním
jednotlivých objektů.
Rekonstrukcí
posledního zástupce původní chudinské zástavby, zchátralého poloroubeného domku
č. p. 338 zvaného Nápravníkovo stavení, vznikl skanzen Zichpil. Od
poloviny 90. let 20. století, po úmrtí poslední majitelky
a neřešitelnosti dědického řízení, objekt postupně chátral. Stal se
útočištěm vandalů, kteří jej značně poškodili, postupně do něj začalo zatékat a
pod náporem sněhu se propadla část střechy. V roce 2009 se stavení se
dostalo do majetku města Humpolce a o rok později bylo prohlášeno
kulturní památkou. Díky iniciativě města a obecně prospěšné společnosti
Castrum, která spravuje nedaleký hrad Orlík, se podařilo chalupu zachránit.
Pro
veřejnost byl slavnostně otevřen 7. července 2012 a představuje bydlení
humpoleckých obyvatel z konce 18. a začátku 19. století. Uvidíte v něm
vše, co k životu lidí v té době patřilo, tedy vybavení kuchyně a ložnice včetně
hospodářského nářadí.
Běžné zařízení doplňuje v přízemí tkalcovský stav,
protože tkaním si dřív humpolecké rodiny přivydělávaly:
Světnice
je roubená se zděným průčelím do ulice a zděná je i část kolem černé
kuchyně a boční přístavek chlívku na západní straně. Pod světnicí se
nalézá valený sklípek přístupný po schůdkách z předsíně. Díky
dendrochronologickému průzkumu lze říci, že převážná část domku vznikla
v letech 1793–1794 a dostavba pak po roce 1840.
Překvapením
je, že prohlídka dále pokračuje v nedalekém dochovaném tolerančním
kostele, kde vám průvodce přiblíží těsné soužití třech duchovních
kultur (křesťanské, evangelické a židovské), které v této části města
žili v těsném sousedství.
Základní
kámen byl položen 18. května 1785 a již 9. října byl jeden
z prvních tolerančních kostelů v Čechách vysvěcen. Toleranční kostely
nesměly mít navenek ráz kostela, nesměly mít věž ani zvony, vchod nesměl být
z hlavní ulice a okna musela být čtyřhranná. Až při opravě koncem
40. let 19. století byl v průčelní zdi proražen nový vchod
a původní vchod od fary zůstal jako vedlejší. Celá průčelní stěna byla
nově upravena a v této podobě zůstal kostel dodnes.
Interiér kostela je
prostý – plochý tmavý dřevěný strop, cihlová podlaha, u průčelní stěny
dřevěná kruchta, u východní stěny mezi apsidou a lodí kazatelna,
v apsidě oltář, v lodi jednoduché lavice. V roce 1810 byly
zakoupeny varhany a o čtyři roky později byl původní prozatímní oltář nahrazen
oltářem s postranními brankami, který se zachoval dodnes. Po vzniku sboru
Církve československé v Humpolci mu propůjčil evangelický sbor toleranční
kostel k používání, v letech 1961 až 1975 už sloužil jen pro pohřební
shromáždění a od té doby zůstal nevyužit.
Kromě Nápravníkova stavení a tolerančního kostela se nedaleko nachází
další zajímavý objekt – židovská synagoga, kterou se za posledních roky rovněž
podařilo významně zrekonstruovat.
Jé, tak jste se tam konečně dostal. Škoda, že Vám to nevyšlo loni. Doufám, že se Vám "chaloupka", jak stavení důvěrně říkám, líbila.
OdpovědětVymazatNádherná kuchyň a chaloupka, takovou bychom si jednou také moc přáli. Chtěla jsem se zeptat, kde jste sháněli do ni to gastro vybavení ? Já se jen ptám, protože se nás toto téma teď také týká, takže jen pro informaci :) Mějte se krásně a přeji hezké dny.
OdpovědětVymazat