středa 1. dubna 2015

Na výstavě Gateway to Space

Už v raném mládí mě zajímalo vše, co se týkalo letů do vesmíru. Ne snad, že bych chtěl být kosmonautem, ale sledoval jsem kdejakou zprávu v novinách a časopisech, dokonce jsem si kupoval časopis pro kosmonautiku a raketovou techniku Radar, který vycházel jako čtvrtletník v letech 1963 až 1966. A tak se nedivte, že i s odstupem tolika let peláším do Prahy na Výstaviště hned, jak se mi naskytla příležitost.

Výstaviště Praha, označované také jako Holešovické výstaviště, je atraktivním a žádaným výstavním prostorem s dlouhou tradicí. Vzniklo u příležitosti Jubilejní zemské výstavy pořádané v roce 1891 oddělením východní části z původní rozlohy parku Stromovka. Rozkládá se na ploše 36 hektarů a jeho dominantou je secesní Průmyslový palác z dílny architektů Bedřicha Münzbergera a Františka Prášila, slavnostně otevřený 15. března 1891.
Neodpustím si poznámku, že ze éry budování socialismu bylo Výstaviště přejmenováno na Park kultury a oddechu Julia Fučíka a Průmyslový palác na Sjezdový palác, neboť se v něm kromě jiného konaly sjezdy vládnoucí KSČ.
Na výstavišti se nachází také Lapidárium Národního muzea, Maroldovo Panorama bitvy u Lipan, Křižíkova světelná fontána či akvárium Mořský svět a severní část areálu zaujímá lunapark, kde se koná Matějská pouť. Mě ovšem dnes nezajímá ani Průmyslový palác (jehož celé levé křídlo v roce 2008 vyhořelo), ani lapidárium, ani fontána a už vůbec ne pouť. Mířím totiž ke Křižíkovým pavilonům B a C, které až do konce června hostí výstavu Gateway to Space neboli Brána do vesmíru.
Unikátní výstava o fascinujícím vstupu lidstva do vesmíru nemá co do rozsahu a šíře svého záběru v České republice obdoby. Více než 150 exponátů zapůjčených ze sbírek U. S. Space Rocket Center a NASA Visitor Center přibližuje významné kroky člověka za práh atmosféry na oběžnou dráhu kolem Země i na Měsíc. Jde o ucelený a objektivní soubor zahrnující také exponáty ze sovětské éry. Připomínkou počátků je první umělá družice Sputnik 1, 
kosmická loď Vostok, nosná raketa i historický skafandr prvního kosmonauta Jurije Gagarina, ale také první americká kosmická kabina Mercury, 
americká družice Explorer, první americký kosmický skafandr i skafandry současné.
V expozici lunárních výprav programu Apollo nechybí model rakety Saturn v měřítku 1:10 (originál je vysoký 110 metrů a váží 3000 tun)...
... a průzkumného vozidla Lunar Rover ve skutečné velikosti, které v letech 1971 a 1972 použily posádky letů Apollo 15, 16 a 17 a zanechaly je na povrchu Měsíce.
Doslova bombou je originální kámen z Měsíce, bezesporu nejcennější exponát celé expozice. Speciálně uzpůsobená vitrína chránící vzorek měsíční horniny umožní něco skutečně nebývalého – návštěvník se totiž může prstem dotknout Měsíce!
Pozornost rozhodně upoutají i modely nosných raket a raketoplánu, 
průkopnická meziplanetární sonda Mariner, průchod orbitální stanicí ISS či řídicí kokpit raketoplánu Atlantis:
Nevšedním zážitkem je možnost vstoupit přímo na palubu modelu vesmírné stanice MIR, kterou Rusové budovali v letech 1986 až 1996, postupně se k ní připojily čtyři pracovní moduly a ke spojovacím uzlům se připojovaly sovětské transportní lodě Sojuz a americké bezpilotní lodě Progress. 
Celý prostor stanice je mírně nakloněn, takže se člověk může pokusit vžít do života kosmonautů a musím přiznat, že je to – alespoň pro mě – pocit nepříjemný a dezorientující. Náladu si spravím u americké kosmické pilotované lodi Orion vyrobené společností Lockeed Martin a připomínající svým tvarem loď Apollo:
Druhá a menší část výstavy je věnována interaktivním exponátům, simulátorům a trenažérům podobným těm, jaké se používají pro výcvik kosmonautů. Například Multi-Axis Trainer umožňující rotaci ve všech osách,
anebo Free Degrees of Freedom Chair s napodobením pohybu práce v kosmu, a také letecké pilotní simulátory stíhaček F-16 kosmonauta.
V americkém skafandru EMU, sloužícím pro výstup do volného vesmíru, se návštěvník dokonce může vyfotografovat:
Začal se používat při letech prvních raketoplánů a jeho nejnovější verze se používá i na kosmické stanici ISS. Skafandr umožňuje osm a půl hodiny pobytu ve vesmíru a dá se požít až pětadvacetkrát.
Je zde zastoupena také česká stopa ve vesmíru – družice Magion či přínos českých vědců a firem na projektech Galileo.

Žádné komentáře:

Okomentovat