Skály v údolí říčky Biela

(předchozí článek Zámek Moritzburg)
Ač máme už za sebou návštěvu muzea Karla Maye v Radebeulu a prohlídku zámku Moritzburg, do Čech se ještě nevracíme. Jednak máme ještě dostatečnou časovou rezervu, jednak chceme přemíru kulturních vjemů doplnit pohybem v přírodě.

Odbočujeme z dálnice směrem na Rosenthal-Bielatal. Obec se nachází v poklidné krajině Saského Švýcarska a jak její název napovídá, skládá se ze dvou místních částí, které byly v roce 1994 sdruženy. Je obklopena rozsáhlými lesy a bizarními skalními útvary, které nabízejí řadu možností pro sportovní aktivity turistů, cyklistů a horolezců. 
V Bielatalu se zastavujeme v turistickém informačním centru, jehož sympatická pracovnice nám srozumitelnou němčinou radí, kudy se máme vydat. Věnuje nám přehlednou mapku a také si u ní kupujeme turistické vizitky, s nimiž sem jejich liberecký„vynálezce“Ing. Rudolf Ropek už také pronikl.
Sjíždíme do údolí říčky Biela, zastavujeme na prvním ze tří parkovišť a jdeme si zblízka prohlédnout starou vysokou pec.

Vracíme se k autu a přes Schweizermühle pokračujeme k třetímu a poslednímu placenému parkovišti (3 eura/den) těsně před osadou Ottomühle. Dál už jet nemůžeme, do Ottomühle mohou jen místní obyvatelé.

Na konci parkoviště přejdeme přes potok a cestička vedoucí šikmo doleva nás brzy dovede na „náměstíčko“ obroubené věžemi Schiefer Turm (Šikmá věž), Schiefe Zacke (Křivý zub), Hallenstein, Chinesischer Turm a trochu stranou stojícím Sonnenwendsteinem. Zmíněný Schiefer Turm si oblíbil učitel Hans Arnold, který se narodil v roce 1902. Tento lezec vystoupil na svůj první vrchol v 17 letech, na poslední v roce 1989, tj. v 87 letech. Za těch 80 let vylezl 13 446 cest, z toho podnikl devět prvovýstupů. Na Schiefer Turm vystoupil 548krát.

Cesta mezi pískovcovými věžemi není zrovna procházkou po rovině, stále stoupáme a vzápětí klesáme, je tu i pár žebříků a schodišť, ale právě tím je to zajímavé. Výška pískovcových věží tu je do padesáti metrů, atraktivní je především skalní útvar Herkulessäulen neboli Herkulovy sloupy.

Dalším zajímavým cílem je kamenný vyhlídkový altán zvaný Kaiser-Wilhelm-Feste, od něhož je krásný výhled do údolí plného skalních věží.

Na závěr si ještě jdeme ulovit jednu kešku k malé válcové vyhlídkové věži...

... a pak už sestupujeme dolů a po silničce se vracíme na parkoviště k autu. Přes Petrovice přijíždíme do Jílového.

(následující článek Na nejvyšší vrchol Děčínské vrchoviny)