čtvrtek 4. února 2016

Co jsem také přečetl_______________ ______Jak tohle vůbec můžete otisknout!

Souborné vydání hudebních kritik, recenzí a rozhovorů českého hudebního a filmového kritika Jana Rejžka na 888 stranách (!) mapuje zásadní období jeho hudební publicistiky, tedy léta 1974 až 1993. 

Vzhledem k výše uvedenému počtu stran hned v úvodu přiznávám, že jsem leccos z toho, co mě nezajímalo přeskakoval, přesto si troufám říct, že dvě třetiny jsem přečetl. A s chutí! Jednak si na články Jana Rejžka vzpomínám z dob, kdy jsem odebíral tehdy populární hudební měsíčník Melodie, jednak ve mně přetrvává dobrý dojem z poslechového pořadu Kaleidoskop, který měl loni v říjnu v Městské kavárně ve Světlé nad Sázavou (viz na tomto blogu zde), a z následného posezení ve třech, jež se protáhlo přes půlnoc až do půl druhé.
Knihu uvádí předmluva Jiřího Černého (*1936), významného kritika, který v Československém rozhlase uváděl první československou hitparádu Dvanáct na houpačce (1964 až 1969), ale za husákovské normalizace musel z politických důvodů odejít a v mnoha městech republiky pořádal svoje takzvané Antidiskotéky. 
Rejžkovu knihu doplňují autentické ukázky z dobové korespondence od fanoušků osobností populární hudby, jichž se nějak dotkl publicistův kritický názor. Chronologicky řazené nekompromisní recenze ovšem pocházejí nejen z Melodie, ale jsou zde i články psané pro Gramorevue, Záběr, Kino, Mladý svět a pod různými pseudonymy pro Dikobraz, později pro Svobodné slovo a Lidové noviny.
Ve svých nemilosrdných recenzích Rejžek jednou cupuje Jiřího Korna, jindy Ladislava Štaidla, nemůže přijít na jméno Františku Janečkovi, jeho skupině Kroky a líhni talentů á la Michal David, Josef Melen či Sagvan Tofi, nepochválí Zelenáče ani Katapult. V roce 1988 ho neuchvátila ani Darinka Rolincová (tehdy ani ne šestnáctiletá), ani první elpíčko Věry Martinové, bere si na paškál Bratislavskou lyru i anketu Zlatý slavík, kritizuje Discopříběh s nejmladším Hrušínským i hudební film Flashdance. S obdivem píše Průvodce po (rockovém) Maďarsku o maďarských skupinách a o tom, že v maďarských kinech se na rozdíl od našich promítají hudební filmy se skupinami ABBA (ten jsme však ještě téhož roku viděli) a Led Zeppelin. Chválí Marsyas, Spirituál kvintet a pochvaluje si pražský koncert Suzi Quatro, americké zpěvačky dlouhodobě usazené v Anglii (na koncertě jsem byl, nezapomenutelný zážitek)Většinou s Rejžkem souhlasím, jenom kritika kapely Dubrovački trubaduri mi vadí, neb jsem jejím nekritickým obdivovatelem...
* * *
V 80. letech připravil Jan Rejžek (*1954) několik set poslechových diskoték a konferoval folkové a rockové festivaly. Na festivalu v Lipnici nad Sázavou v roce 1988 pozval na jeviště k rozhovoru tehdejšího předního disidenta Václava Havla. Po revoluci pracoval v Kanceláři prezidenta republiky (19901992), v České televizi byl tiskovým mluvčím ODA, spolupracoval s rozhlasovými stanicemi Svobodná Evropa a Českým rozhlasem.

Žádné komentáře:

Okomentovat