sobota 2. dubna 2016

DP Za povidlovým koláčem

Dálkový pochod pořádaný benešovským odborem KČT je jedním z deseti největších pochodů u nás. Na pěší trasy v délce 7, 15, 18, 25, 33, 50 a 100 kilometrů a na cyklotrasy v délce 20, 46 a 80 km se vydalo 3430 účastníků. Krásné slunečné počasí tomu jistě napomohlo.

Start pochodu je jako obvykle z jídelny ZŠ v Jiráskově ulici, je tu pěkný cvrkot, ale pořadatelé to zvládají. Po červeném značení opouštíme město a procházíme zámeckým parkem. Míjíme zámek Konopiště a údolím Konopišťského potoka...
...  míříme do Měsíčního údolí
O podrobnostech není třeba se zmiňovat, trasu jsem absolvoval už několikrát, naposled v rámci DP Za posledním puchýřem v roce 2014 (na tomto blogu zde). Z Měsíčního údolí stoupáme po neznačené cestě do Vidlákovy Lhoty a přes Chlístov a okraj obce Žabovřesky míříme zpátky ke Konopišti
Krátce se zastavujeme na okraji zámecké obory u obelisku stojícího u polní cesty do Žabovřesk. Na jeho spodní části je znak racivévody Františka Ferdinanda d’Este.
Znak je poměrně složitý, a tak ani jeho heraldický popis není jednoduchý. Střední štítek nadél poloviční: v pravé polovině tři pole (Habsburk, Rakousko, Lotrinsko), vpravo zlaté s červeným lvem, střední červené se stříbrným břevnem, levé zlaté s červeným kosmým pruhem, na něm tři stříbrní alerioni bez drápů. V levé polovině (Este) modré pole se stříbrnou korunovanou orlicí se zlatou zbrojí a červeným jazykem. 
Hlavní štít: 1. pole (Uhry) nadél poloviční, vpravo červené se čtyřmi stříbrnými příčnými pruhy, vlevo červené se stříbrným dvojitým křížem na zeleném trojvrší; 2. pole (Čechy) červené se stříbrným korunovaným lvem; 3. pole (Království lombardsko-benátské) vpravo stříbrné s modrým stojícím hádkem držícím červené lidské tělo v tlamě, vlevo modré se zlatou lvicí sedící na zeleném trávníku a držící otevřenou stříbrnou knihu s písmeny M D; 4. pole (Království haličsko-vladiměřské) čtvrcené, v 1. modrém poli sedí černý havran na červeném pruhu, 2. a 4. pole modré s břevnem šachovaným stříbrně a červeně, 3. pole modré s třemi zlatými korunkami (2:1) s červeným vyložením. Znak je ovinut řádem zlatého rouna, vše spočívá na knížecím plášti s arcivévodskou korunou.
Další část odpoledne věnujeme prohlídce Konopišťského zámeckého parku. Patří mezi naše největší a nejhodnotnější krajinářské parky, takže není divu, že v roce 2002 byl spolu se zámkem vyhlášen národní kulturní památkou. Rozkládá se na ploše 340 hektarů a nechal jej vytvořit arcivévoda František Ferdinand d’Este (1863–1914), synovec císaře Františka Josefa I., pozdější následník rakousko-uherského trůnu a oběť sarajevského atentátu. Majitelem panství se stal v roce 1887 a od následujícího roku stovky dělníků pracovaly na parku celých 15 let. Na přípravě se podíleli i vídeňský architekt Mössmer a vrchní zahradník z pražské Stromovky Karel Rozínek. Centrální částí parku jsou terasy na východní a jižní straně zámku a Růžová zahrada, ve které je více než 5 200 keřů růží. V celém parku je řada romantických staveb a soch, z nichž některé nechal arcivévoda František Ferdinand d’Este v roce 1909 převézt ze zahrady zámku Catajo u Padovy. Dnes o park pečují Lesy ČR, které v něm ve spolupráci s dalšími subjekty vybudovaly tři naučné stezky: Historie a příroda konopišťského zámeckého parku, Lesní stezka Ferdinanda d’Este a Pod stromy. 
My se po parku touláme podle svého, zavítáme i do méně navštěvované části, kde se nachází starý mostek, vybudovaný pravděpodobně v době arcivévody Ferdinanda.
Konopišťský zámecký areál patří k nejcennějším dendrologickým parkům u nás. Rostou zde více než dvě stovky druhů dřevin. Jednou z nich je buk lesní převislý (Fagus sylvatica 'Pendula'), který roste nepravidelně obloukovitě, někdy až vodorovně. V dospělosti dosahuje do 12–16 m výšky a 20 m šířky, ale existují i exempláře mnohokrát větší. 
Přicházíme k deset metrů vysokému podstavci, na němž je umístěna socha Sapfóřecké básnířky z ostrova Lesbos. Původně odtud vedla směrem k Růžové zahradě okružní cesta, provázená skupinami pozoruhodných stromů. Její cca 300 metrů dlouhý úsek od Sapfó zanikl, ale zachovaly se původní výsadby s borovicí černou, porost lípy velkolisté s příměsí lípy malolisté a další. Dominantní je zde dub letní (Quercus robur), jehož obvod kmene je úctyhodných 535 cm. Kousek od hráze zámeckého rybníku se nachází torzo ještě většího, avšak již zaniklého dubu, který měl obvod kmene 887 cm.

Žádné komentáře:

Okomentovat