Pochod pořádaný třebíčskými turisty není pro nás neznámým pojmem
Od chaty U Babáku, základny třebíčských turistů, jdeme na náměstí (kde se nezapomeneme zastavit v turistickém informačním centru) a dál k autobusovému nádraží, odkud se necháme vést zelenou turistickou značkou na Strážnou horu (480 m). Tam se nachází vodojem, kterému se podle poblíž stojícího kostelíku Povznesení sv. Kříže říká Kostelíček.
Byl vystavěn v důsledku nedostatku pitné vody pro rostoucí počet obyvatel Třebíče i pro účely průmyslu. V roce 1935 byla schválena výstavba nového vodovodu přivádějícího vodu ze 14 kilometrů vzdálených Heraltic, jehož součástí byl i nový věžový vodojem. Jeho stavba byla započata v roce 1936, kompletně dokončen byl roku 1940 a o rok později byl zkolaudován. V provozu byl do konce 70. let minulého století, kdy byla jeho kapacita již nedostačující (objem jeho nádrže byl 50 m3) a jeho funkci postupně převzaly jiné vodojemy v okolí. Stavba začala chátrat, na jejím vrcholku se objevily antény telekomunikačních společností. V roce 2010 naštěstí vznikl záměr celou věž upravit, umístit zde expozici o vodárenství a nejvyšší část využít jako turistickou rozhlednu. Rekonstrukci provedla třebíčská firma Kapucín v době od října 2014 do srpna 2015, a to o celkových nákladech 3,2 mil. Kč.
Kromě výhledu z horní části vodojemu je možné prohlédnout si uvnitř objektu expozici vývoje třebíčského vodárenství od středověku po dnešní dobu nebo zhlédnout audiovizuální pořad s tématikou vody.
Po zelené značce pokračujeme na Pekelný kopec (571 m), ale ještě než dojdeme k rozhledně, odbočujeme doprava ke kovovému turistickému týpí, které je v lese pár metrů od vrcholu. Postavil je tramp Antonín Klimek před třiceti lety, když byla velká vichřice a Pekelňák postihl polom.
Cestou k rozhledně se zastavujeme u pamětního kamene, kterému se říká Májový. Je na něm vytesané datum konce války, udělal je tam údajně kovář z nedaleké vesnice Mastník.
Název Pekelný kopec se váže k místní třebíčské pověsti, kdy svatý Prokop zkrotil ďábla a potom ho odhodil právě na Pekelný kopec. Jiná pověst uvádí, že na vrcholu žil čert, který sem unikl před sv. Ivanem z jeho jeskyně ve Svatém Janu pod Skalou ve středních Čechách.
V minulosti již zde rozhledna stála, zanikla však v 50. letech minulého století. Výstavba novodobé rozhledny byla zahrnuta do projektu Rozhledna a TouristPoint Třebíč, a to s celkovými náklady ve výši cca 12,3 mil. Kč (z toho 85 % z celkové částky uhradila dotace od Evropské unie, o kterou město požádalo v polovině roku 2012). Pro turisty zpřístupněná od pátku 17. října 2014, slavnostně pak otevřena 5. prosince 2014.
Rozhledna má bytelnou základovou patku ze 120 kubíků betonu, která tvoří protizávaží vysoké konstrukci. Ta měří 26,5 metrů a na vyhlídkový ochoz vede 125 schodů. Rozhledna má v sobě zakomponovaný prvek z židovské kultury – půdorys kombinovaný ze dvou čtverců připomíná Davidovu hvězdu. Autorem projektu stavby z modřínového dřeva s ocelovým schodištěm a dalšími prvky je brněnský architekt Pavel Jura, který vytvořil několikrát oceněnou rozhlednu na Výhonu u Židlochovic.
Z Pekelného kopce sestupujeme po zelené značce a v místě, kde prudce zatáčí vlevo, pokračujeme vpravo po fáborkách vlastního značení přes obec Kracovice, po lávce překonáváme Stařečský potok a přicházíme na okraj Třebíče, respektive do její části Boroviny. Cíl pochodu je v Řípovské ulici v hospodě Na Kuželně.
Kromě diplomu dostáváme polévku a po kratší poradě se shodujeme v názoru, že do centra Třebíče to není tak daleko, abychom museli použít organizátory doporučený autobus MHD. Jdeme pěšky krásnou cestou lesem nad údolím řeky Jihlavy, v centru města navštěvujeme Městskou věž, která je se svými 75 metry dominantou města.
Původně byla postavena někdy po husitských válkách jako součást městského opevňovacího systému. Roku 1577 vyhořela, o rok později už byl zhotoven nový věžní krov i pozlacená makovice. Následovaly další opravy a v roce 1415 rozsáhlá přestavba, při níž byla horní část postavena znovu. Tehdy došlo rovněž ke stavebnímu propojení věže s děkanským kostelem sv. Martina. Velký požár, který roku 1822 zachvátil Třebíč, se nevyhnul ani městské věži. Až v roce 1822 bylo její provizorní zastřešení nahrazeno novým hodnotným krovem. Rozsáhlými rekonstrukcemi prošla městská věž i nedávno.
Po mostě, který je pouze pro pěší, přecházíme na levý břeh Jihlavy a stoupáme na Masarykovu vyhlídku stojící na návrší Hrádek. Vybudována byla Okrašlovacím spolkem v Třebíči roku 1930 k příležitosti 80. narozenin prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
Žádné komentáře:
Okomentovat