Pěší výšlap podél Sázavy ze Světlé přes Stvořidla do Ledče nad Sázavou
Jaro je v plném proudu, stromy už se zelenají, sluníčko hřeje. Chceme si ho užít, a tak nejdeme po cyklostezce, která od vločkárny vede lesem, ale šlapeme po úzké pěšině po pravém břehu Sázavy.
Nový majitel bývalého domova důchodců ve Smrčné se prý už chystá k jeho rekonstrukci, zatím se to však kromě pokácených stromů nijak neprojevuje...
Po krátké občerstvovací zastávce ve Stvořidlech přicházíme do Ledče nad Sázavou. Hrad vypínající se na skalnatém ostrohu nad Sázavou vévodí nejen městu samotnému, ale širokému okolí. Mezi jeho majiteli byli Ledečtí z Říčan, Meziříčtí z Lomnice, Trčkové z Lípy, Lobkovicové, nizozemský šlechtic Adrián, svobodný pán z Enkefurtu a další. V roce 1740 panství zakoupila Marie Terezie a darovala je spolu s dalšími nově zřízenému Tereziánskému ústavu šlechtičen, sídlícímu v Praze na Hradčanech. Po první světové válce přešlo panství do správy státu, hrad se v roce 1948 dostal do majetku Správy státních lesů, ředitelství v Ledči nad Sázavou a v roce 1951 byl předán do vlastnictví Československých státních lesů. V současné době je jeho vlastníkem Hrad Ledeč nad Sázavou s. r. o., kterou ze tří čtvrtin vlastní město a z jedné čtvrtiny Kovofiniš s. r. o.
Od roku 1938 je na hradě Městské muzeum s regionální sbírkou výrobků a nástrojů zdejších řemeslníků – hrnčířů, tkalců, barvířů, sklářů, kovářů atd., archeologickými nálezy, sbírkou mincí a bankovek a kolekcí chladných zbraní rytíře Josefa Stanglera ze zámečku v Horce nad Sázavou. V roce 2013 bylo muzeum přemístěno do nově zrekonstruovaných interiérů.
V loňském roce, při příležitosti 110. výročí narození legendárního spisovatele knih pro mládež Jaroslava Foglara (1907–1999), vznikla v prostorách ledečského hradu nová expozice – Muzeum Jaroslava Foglara.
Ve Sluneční zátoce, která se stala dějištěm jeho mimořádně oblíbené knihy Hoši od Bobří řeky a je vzdálená jen necelé čtyři kilometry proti proudu Sázavy, po několik let vedl pod svou skautskou přezdívkou Jestřáb letní tábory Pražské Dvojky, nejstaršího českého skautského oddílu. Den před jeho devadesátinami byl na jeho milovaném místě odhalen památník. Spisovatel se akce zúčastnil – a byla to jeho poslední návštěva Sluneční zátoky.
V úvodní části Muzea Jaroslava Foglara návštěvníky vítá důvěrně známá pětice – Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka – a mnozí využívají možnosti vyfotografovat se s představiteli Rychlých šípů v životní velikosti... Expozice je umístěna v několika místnostech a život spisovatele zachycuje nejen pomocí fotografií ze všech Foglarových životních období...
... a různých dokumentů počínaje školními vysvědčeními a smutečním parte konče, ale naleznete zde i věci z pozůstalosti, jako pracovní stůl, košili a boty. K vidění jsou také časopisy, knihy, replika totemu Hochů od Bobří řeky a tábornické potřeby včetně připomínek skautingu na Ledečsku. Své místo tu má i sbírka známých hlavolamů – ježků v kleci čítající padesát kusů, a to od nejstarších až po ty nejnovější. Jsou vystavené v originální vitríně, která je sama jakýmsi obřím ježkem v kleci.
Expozice zatím ještě není ve zcela stoprocentním stavu, postupně se rozrůstá, neboť exponátů stále přibývá.
Duchovním otcem muzea je Milan Teslevič, odborník, který zná Foglarův život a dílo do detailů. Nakreslil například stovky portrétů Foglara od jeho čtyř let až do závěru života, jak postupně stárnul.
Je nekorunovaným králem v kreslení propiskou, což dokladuje i několik velkoformátových tapet na zdech. V muzeu chce vytvořit i tajemnou atmosféru, jež k Foglarovi neodmyslitelně patří. Využije k tomu hradní půdu, v jejíchž půdních prostorách budou zřízeny klubovny Rychlých šípů a Bratrstva kočičí pracky, přibude i ulička z románových Stínadel a dílna Jana Tleskače.
Muzeum Jaroslava Foglara však není jediným lákadlem ledečského hradu. Velký okruh je zaměřen na historii hradu a výstavní expozice, Muzejní okruh představuje sbírkové předměty z Ledečska, loni otevřené Muzeum historických hodin jako samostatný okruh je expozicí unikátní sbírky hodin z Česka i ze zahraničí od renesance až po devatenácté století a Dětský okruh se pyšní rozsáhlou sbírku asi tisícovky plyšových medvědů. Jsou zapůjčené od několika sběratelů. Dalším lákadlem je výstup po 111 schodech na hradní věž, odkud je krásný výhled na město a krajinu s řekou Sázavou.
Impozantní stavba ledečského hradu přitahuje nejen milovníky historie, ale i filmaře, kteří zde natáčeli části pohádek Čertí brko (2017), Anděl Páně 2 (2016), Šťastný smolař (2012), Micimutr (2010) a v roce 1999 hvězdně obsazený film Bídníci s Gérardem Depardieuem a Johnem Malkovichem.
* * *
Závěr naší vycházky je ve venkovní zahrádce hotelu Sázava,...
... odkud míříme na zastávku Posázavského pacifiku, kterým se v pozdním odpoledni vracíme do Světlé nad Sázavou.
Nový majitel bývalého domova důchodců ve Smrčné se prý už chystá k jeho rekonstrukci, zatím se to však kromě pokácených stromů nijak neprojevuje...
Po krátké občerstvovací zastávce ve Stvořidlech přicházíme do Ledče nad Sázavou. Hrad vypínající se na skalnatém ostrohu nad Sázavou vévodí nejen městu samotnému, ale širokému okolí. Mezi jeho majiteli byli Ledečtí z Říčan, Meziříčtí z Lomnice, Trčkové z Lípy, Lobkovicové, nizozemský šlechtic Adrián, svobodný pán z Enkefurtu a další. V roce 1740 panství zakoupila Marie Terezie a darovala je spolu s dalšími nově zřízenému Tereziánskému ústavu šlechtičen, sídlícímu v Praze na Hradčanech. Po první světové válce přešlo panství do správy státu, hrad se v roce 1948 dostal do majetku Správy státních lesů, ředitelství v Ledči nad Sázavou a v roce 1951 byl předán do vlastnictví Československých státních lesů. V současné době je jeho vlastníkem Hrad Ledeč nad Sázavou s. r. o., kterou ze tří čtvrtin vlastní město a z jedné čtvrtiny Kovofiniš s. r. o.
Ve Sluneční zátoce, která se stala dějištěm jeho mimořádně oblíbené knihy Hoši od Bobří řeky a je vzdálená jen necelé čtyři kilometry proti proudu Sázavy, po několik let vedl pod svou skautskou přezdívkou Jestřáb letní tábory Pražské Dvojky, nejstaršího českého skautského oddílu. Den před jeho devadesátinami byl na jeho milovaném místě odhalen památník. Spisovatel se akce zúčastnil – a byla to jeho poslední návštěva Sluneční zátoky.
Žádné komentáře:
Okomentovat