sobota 7. dubna 2018

DP Ze Zbraslavic do Zruče

Teprve až druhý dubnový víkend byl opravdovou příležitostí přivítat jaro. Učinili jsme tak na pochodu, který se sice jmenuje Ze Zbraslavic do Zruče, ale jeho pořadatelé nabízejí i okružní trasy. A jednu takovou jsme si vybrali

Od startu, který je jako vždy v sokolovně, jdeme přes náměstí ke kostelu sv. Vavřince. Jeho loď je v jádře románská, podle způsobu zdiva z 12. století, presbytář s mohutnými opěráky je gotický, věž na jižní straně chrámu je pravděpodobně z 1. poloviny 16. století. 
V kostele je pro dnešek instalována výstava fotografií kutnohorské cestovatelky Ivany Soukupové z jejího putování po Svatojakubské cestě do Santiaga de Compostela. Ty jsme se důkladně prohlédli už loni při pochodu v Hlízově, a tak se věnujeme interiéru kostela. 
Jako v minulosti jdeme se i dnes podívat k nedalekému zámku...
... a dostavované tvrzi (podrobnosti o ní naleznete na tomto blogu zde):
Po žluté značce klesáme do údolí s Novým rybníkem, za jehož hrází stoupáme mezi chaty a pak doleva na vlastní značení. 
To sestává z oranžových malovaných nebo plechových šipek někde doplněných popisy na bílém papíru. 
Od Pančavského mlýna se jde po silnici společně s modrou turistickou značkou, kterou však brzy opouštíme a pokračujeme po vlastním značení. S ním si pořadatelé opravdu vyhráli, tvoří asi tři čtvrtiny osmnáctikilometrové trasy a nutno říct, že je perfektní, zabloudit se nedá.
Po dlouhé rovné cestě lesem přicházíme k jeho okraji, kde míjíme samotu Zelená chalupa, jejíž název bílé fasádě neodpovídá – snad tomu tak bylo někdy v minulosti. Přecházíme silnici, pokračujeme po cestě dolů lesem a po louce, kolem rybníka přicházíme do Čenovic. Na konci obce přecházíme na polní cestu, stoupáme do kopce, pak pokračujeme kousek po silnici a znovu odbočujeme na polní cestu. Procházíme lesem, kde se zleva připojuje modrá značka, která nás přivádí přes Dolní Dvůr s výběhy koní do Čestína.
Původní název obce zněl Čestín Kostel, v roce 1389 zde byla vystavěna tvrz a v roce 1579 udělil císař Rudolf II. Čestínu statut města. Koncem 16. století přebudoval Adam Slavata tvrz v zámecké sídlo, posléze byl ale nucen majetek prodat a od té doby se v Čestíně vystřídalo několik majitelů. Roku 1859 byl stržen původní kostel ze 13. století a na jeho místě poměrně rychle vybudován nový v novorománském slohu. Jeho věž je osazena jedním malým a dvěma velkými zvony pocházejícími z roku 1562. Věžní hodiny byly instalovány až roku 1971. 
Krátce posedíme v hostinci U Janatů a pokračujeme po silnici do někdejší dřevařské a sklářské osady Morány. V roce 1707 zde skelmistr Vavřinec Eisner postavil sklářskou huť na způsob vlašských hutí v Muranu blíže Benátek, kde bylo vyráběno nejlepší sklo v celé Evropě. Hutě pojmenoval vlašským jménem Murano, které lidé brzy změnili na Morány. Majitelé hutě se měnili, koncem 18. století se přestalo v huti pracovat a hutě úplně zpustly a byly zbořeny. V roce 1894 Morány koupil Josef Hrubý z Jelení, majitel panství Červené Pečky, který dal obytné stavení bývalých majitelů přestavět na zámeček a kolem něho zřídit park. K areálu patřily chlévy, stáje, stodola a do dnešního dne zachovaná sýpka.
V roce 1942 byla na celý majetek uvalena německá nucená správa a rodina musela zámeček opustit. po válce jí byl majetek vrácen, ale jen do roku 1948, kdy byl komunistickým režimem vyvlastněn. Postupně zde bylo tuberkulózní sanatorium, internát lesnického učiliště a léčebný ústav pro mentálně postižené. V roce 1991 byl rodinou Hrubých restituován a prošel nákladnou rekonstrukcí. Řádně ošetřen a upraven byl i lesopark s mnoha vzácnými stromy, také rybníčky byly vyčistěny a osazeny rybami. Majitel Jaromír Hrubý v roce 2012 zemřel a Morány zdědil jeho synovec Dr. Filip Sternberg.
Za osadou Morány opouštíme silnici a lesní cestou přicházíme ke statku Chotěměřice, polní cestou klesáme k silnici a za ní už pokračujeme po žluté značce na vrch Klikor, kde je poslední kontrola. Od ní sestupujeme k Novému rybníku, čímž uzavíráme dnešní okruh a stoupáme do Zbraslavic do cíle pochodu.
Do odjezdu vlaku máme téměř hodinu času, a tak se jdeme podívat na místní židovský hřbitov. Byl založen v roce 1697 asi osm set metrů za městem na svahu obráceném k jihu. Jeho plocha je zaplněná náhrobky asi ze dvou třetin, je nich kolem sto padesáti, nejstarší je z roku 1815. Zhruba na jedné třetině jsou nápisy v hebrejském jazyce, na třetině v německém a na třetině v českém.
A nakonec mapka pochodu:

Žádné komentáře:

Okomentovat