pondělí 10. prosince 2018

Co jsem také přečetl___Kosmonauti nula

Kniha známého publicisty, bývalého redaktora a spolupracovníka ČRo Stanislava Kužela o historii a neznámých skutečnostech z historie kosmonautiky

Autor čtenářům tentokrát představuje osudy mužů, kteří podstoupili dlouhou a strastiplnou cestu, na jejímž konci mohl Jurij Gagarin 12. dubna 1961 zvolat ze špice rakety Vostok své „Nu, pajechali!“ 
Kniha poskytuje unikátní pohled do zákulisí v době zrodu a začátku éry pilotovamné kosmonautiky v 50. a 60. letech minulého století v SSSR i USA. Pojednává o hrdinech, o nichž nepsaly noviny, nebyli v televizních reportážích a světu zůstala jejich jména – často záměrně – utajena. O těch, kteří vyzkoušeli na sobě všechno to, co se mohlo, ba i nemohlo stát na oběžné dráze, avšak ne vždy končila jejich cesta vytouženým pohledem na matičku Zemi. Přesto většina z nich nezatrpkla, byť jim tak zvané postavení „výzkumníka“, lépe řečeno pokusného králíka, sebralo kus života. Některým i celý.
Netýkalo se pouze občanů SSSR. Ani v USA neměli všichni cestu do vesmíru otevřenou, i tam existovali takoví, kteří nedoletěli... Některým zkušebním pilotům, kteří v raketových letounech X-15 překonali hranici kosmického prostoru, se dostalo hrdého titulu „astronaut“ až po mnoha letech, někdy až posmrtně. Jiní zahynuli během výcviku, ničili si zdraví na centrifugách či v barokomorách, na pouštích i ve vlnách oceánu. V Rusku se jim říká „kosmonauti nula“, ale bez nich bychom cestu do vesmíru možná ještě ani dnes neotevřeli.
Poslední kapitola je věnována československým, lépe řečeno českým a slovenským, adeptům na cestu do vesmíru Vladimíru Remkovi, Oldřichu Pelčákovi, Ivanu Bellovi, Michalu Fulierovi, Ladislavu Klímovi, Michalu Vondrouškovi, Františku Pavlíkovi, Štěfanu Gombíkovi, Pavolu Bialoňovi a Jánu Hašanovi. Že jste o většině z nich nikdy neslyšeli? O důvod víc přečíst si tuto knížku...

Žádné komentáře:

Okomentovat