Už samotný výchozí nápad Goresova pátého románu, učinit někdejšího detektiva a pozdějšího zakladatele „drsné školy“ amerického kriminálního románu hlavním hrdinou dobového detektivního příběhu, by zřejmě zaručoval této knize dostatečný čtenářský ohlas
Goresovi však slouží vzrušující zápletka, jakoby vystřižená z Hammettových nejlepších děl, jen jako rámec ambicióznějšího cíle: na pozadí autentického obrazu San Franciska prohibiční éry konce dvacátých let se pokusil podat neméně věrohodný portrét méně známé životní etapy muže, jehož literární odkaz a lidský osud dodnes přitahují pozornost čtenářů i literárních teoretiků. „Přál jsem si napsat román o Hammettovi jako detektivovi právě proto, že tato jeho zkušenost byla pro jeho literární práci tak inspirativní,“ píše Gores v poznámce k románu, která je kromě jiného i pozoruhodným svědectvím o vzniku knihy a mravenčí píli, již si vyžádalo autorovo takřka detektivní pátrání po Hammettových osudech v dobových pramenech. Nadšené přijetí, jehož se knize vzápětí po vydáni dostalo u čtenářů i kritiky, a úspěšné filmové zpracování (Wim Wenders v produkci Francise Forda Coppoly, 1982) jen potvrdily, že autorův záměr spojit fakta a fikci v dobově přesném a originálně vystavěném dramatickém příběhu se navýsost zdařil.
Dashiell Hammet (1894–1961) vystřídal několik povolání, od roku 1915 byl zaměstnán u slavného Pinkertonova detektivního sboru v Chicagu a po první světové válce v San Francisku. Začal psát detektivní povídky do časopisu Black Mask. Jeho dílo se skládá z několika desítek povídek (později shromážděných do čtyř svazků) a pěti románů z let 1929 až 1934: Rudá žeň (Red Harvest), Prokletí rodu Dainů (The Dain Curse), Maltézský sokol (The Maltese Falcon), Skleněný klíč (The Glass Key) a Hubený muž (The Thin Man).
Dashiell Hammet (1894–1961) vystřídal několik povolání, od roku 1915 byl zaměstnán u slavného Pinkertonova detektivního sboru v Chicagu a po první světové válce v San Francisku. Začal psát detektivní povídky do časopisu Black Mask. Jeho dílo se skládá z několika desítek povídek (později shromážděných do čtyř svazků) a pěti románů z let 1929 až 1934: Rudá žeň (Red Harvest), Prokletí rodu Dainů (The Dain Curse), Maltézský sokol (The Maltese Falcon), Skleněný klíč (The Glass Key) a Hubený muž (The Thin Man).
* * *
Americký spisovatel Joseph Nicholas Gores (1931–2011) prošel v životě řadou pozoruhodných povolání. Hned první z románů mu vynesl prestižní cenu Edgar a na svém kontě měl mimo jiné přes stovku povídek, ceněnou románovou řadu případů detektivní kanceláře Daniel Kearny Associates, opírající se o vlastní dvanáctiletou praxi soukromého detektiva, i sérii scénářů veleúspěšného televizního seriálu o inspektoru Kojakovi. Gores je jediným spisovatelem, kterému se zatím dostalo ocenění Edgarem v kategoriích románové, povídkové i televizní tvorby. Byl agilním funkcionářem Mezinárodní asociace autorů detektivního a politického románu (AIEP). U nás vyšly Třikrát dusno v San Francisku (1972, Knižní klub, 2000) a Tři případy bez detektiva a Agentura DKA (Oddych, 2000).
Třikrát dusno v San Francisku (podrobnosti naleznete na tomto blogu zde) jsou tři příběhy (Dead Skip, Final Notice, Gone, not Forwarding), odehrávající se v Kalifornii 70. let, sledují činnost soukromé detektivní kanceláře. Nemají ústředního hrdinu, autor věnuje pozornost několika agentům, kteří se podílejí na pátracích akcích Daniel Kearney Associates (DKA), která pro různé klienty především vyhledává a zabavuje ukradené, půjčené i nesplacené osobní automobily a vymáhá od dlužníků peníze. Zdánlivě banální a jednoduché případy nabývají na složitosti a přivádějí detektivy na stopu závažnějších trestních činů, souvisejících s působením mafie. Spisovatel, vycházející z vlastní dlouholeté praxe, navazuje na tradici americké drsné školy a s velkou dávkou realismu zachycuje každodenní, rutinní a často únavnou práci soukromých detektivů. Zdařile zobrazuje i atmosféru San Franciska.
Tři případy bez detektiva a Agentura DKA jsou tři drsné kriminální případy ze současné Ameriky, v nichž mnozí pátrají na vlastní pěst po tom, co je zajímá. Příběhy jsou plné krutosti, pohybuje se v nich mnoho postav, které se těžce rozlišují. V příběhu 32 cadillaků, které ukradne parta Romů, se setkáváme se zcela nezakrytým rasismem.
Žádné komentáře:
Okomentovat