U nich v Kameničkách

Touto parafrází názvu známého obrazu Antonína Slavíčka si dovoluji nazvat náš výlet do Kameniček

Obec ležící pár kilometrů jihovýchodně od Hlinska na samém okraji Českomoravské vrchoviny vešla do povědomí jako „Slavíčkovy Kameničky“. Malíř Antonín Slavíček zpodobnil zdejší krásy na mnoha obrazech, z nichž nejznámější pojmenoval U nás v Kameničkách. Obec ale proslavil také spisovatel Karel Václav Rais, který zde našel inspiraci pro svůj román Západ. Právě četba tohoto díla Slavíčkovi učarovala a vzbudila touhu poznat tento kraj.

Na západním okraji obce stojí budova fary, v níž je dnes umístěna Galerie Antonína Slavíčka, farní a obecní knihovna. V galerii jsou vystaveny kulisy, které pro místní divadelní spolek namaloval v roce 1904 Antonín Slavíček s krajinářem Bohuslavem Dvořákem (1867–1951).

Prvním farářem byl jmenován P. Josef Pardus (1801–1892), který K. V. Raisovi posloužil jako hlavní postava pro jeho román Západ, v němž jako „jemnostpán farář Kalous". Za Pardusova působení došlo k přestavbě fary do nynější podoby, v letech 1997–2000 prodělala zásadní rekonstrukci. Před chodem jsou umístěny bysty A. Slavíčka a K. V. Raise, jejichž autorem je akademický sochař a malíř Miroslav Pangrác:

Naproti faře byla roku 1873 postavena jednopatrová školní budova, na jejíž fasádě byly později umístěny pamětní desky Antonína Slavíčka a Karla Václava Raise.

Mezi farou a kostelem je umístěn pomník obětem první světové války v podobě sochy raněného vojáka, jedno z raných děl akademického sochaře Karla Lidického (1900–1976), rodáka z Hlinska.

Barokní kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v letech 1764–1766 na místě starého dřevěného. Věž, krytá šindelem s dvěma báněmi, lucernou a kohoutem na vrcholu, byla do nynější podoby přestavěna v roce 1830.

Vnitřní vybavení kostela pochází převážně z 19. století, hlavní oltář je od Františka Eigla z Jihlavy, oltářní obraz namaloval v roce 1842 J. Voříšek. Po stranách oltáře jsou dva letící andělé a sochy sv. Petra a Pavla:

Kolem kostela obehnaného ohradní zdí se rozprostíral starý hřbitov. Pohřbívat se na něm přestalo začátkem 20. století, z původních hrobů zůstal zachován pouze hrob P. Josefa Parduse. 

Část ohradní zdi kopíruje ve vzdálenosti asi 70 metrů křížová cesta, jejíž jednotlivá zastavení jsou dílem uměleckého kováře Pavla Tasovského z Náměště nad Oslavou. 

Na kamenných stélách vysokých 160 cm jsou umístěny výkovky vytvářené za tepla z jednoho kusu, jen vlasy postav a trnová koruna vznikaly zvlášť.

Kalvárii zakončuje motiv Vzkříšení, přičemž postava Krista je o něco větší než figury v ostatních zastaveních.
Od křížové cesty je na dohled hřbitov, na němž odpočívají rodáci z Kameniček i lidé z okolních obcí. Podle plánku umístěného u vchodu si mohou zájemci vyhledat hroby významných osobností, jako jsou:

• malíř Josef Dvořák (1883–1967), rodák z Kameniček a Slavíčkův žák 
• akademický malíř Karel Wagner (1886–1963), který pocházel z Pastvin a v Kameničkách žil a tvořil od roku 1942 
• akademický malíř Jaroslav Sodomka (1919–1975), rodák z Kameniček, absolvoval v Akademii výtvarných umění krajinářskou speciálku prof. Otakara Nejedlého 
• Kristina Polanská – hospodská zvaná „babička Polanských“ v jejíž hospůdce „V malé chýši“ se s Antonínem Slavíčkem scházely mnohé významné osobnosti té doby, které jej přijely navštívit
• František Vosmík – „kostelník Vejpálka“ z Raisova Západu
• P. Jindřich Pešek – biskup, misionář Jižní Ameriky, profesor univerzity v Barceloně

Procházíme Kameničkami k jihu a v místě, kde zelená turistická značka odbočuje vpravo, stojí domek č. p. 92, v němž bývala výše zmíněná hospůdka V malé chýši.

Přibližně o půl kilometru dál se za malým rybníčkem nachází domek č. p. 8 s pamětní deskou:

Když se v dubnu 1903 Antonín Slavíček sešel s Karlem Václavem Raisem a požádal ho, aby mu našel v Kameničkách ubytování, Rais mu je již na podzim zprostředkoval ve výměnkářské stavení na Volákově gruntu. Slavíček zde bydlel se svou rodinou tři roky a později chtěl domek koupit, ale neúspěšné prodeje jeho pláten mu to nedovolovaly. Pohled od tohoto domku na severovýchod se stal v roce 1904 námětem pro jeho nejznámější dílo – obraz U nás v Kameničkách. V roce 1961 byla na domku za účasti rodiny, přátel a známých osobností odhalena pamětní deska, kterou navrhl a zhotovil Josef Přibyl z Hlinska.
Do Kameniček malíř zajížděl i po roce 1907, jak říkal „zamalovat si sněhy a větry“ a ubytovával se na faře u P. Jana Selichara, nástupce P. Parduse. Celkem v Kameničkách namaloval na sedmdesát obrazů, které jsou považovány za vrchol jeho tvorby.

Nad východním okrajem obce se zdvíhá Vojtěchův kopec (673 m), v malířské tradici známý jako kopec Volákův. Je tvořen rulami a patří k nejvýše položeným místům Chrudimska. Vrcholové jezírko vzniklo při místní těžbě kamene.

Při jižním úpatí Vojtěchova kopce se rozprostírá rybník Krejcar, ležící v údolní nivě Chlumětínského potoka.
V okolí rybníka jsou zachovány vlhké a rašelinné louky s četnými výskyty chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Nedaleko Krejcaru je druhý zdejší největší rybník s korespondujícím názvem Groš.

*  *  *

Antonín Slavíček (1870–1910) se narodil v Praze. V roce 1887 se přihlásil na Akademii výtvarných umění v Praze do krajinářské speciálky profesora Julia Mařáka. Po ukončení několikrát přerušených studií opustil Mařákův realismus a svůj styl našel v impresionismu. Maloval venkovské krajiny a chalupy venkovanů a později pražská zákoutí. Poté, co jej při koupání ve studené řece ranila mrtvice a ochrnul na pravou polovinu těla, zvolil po půl roce dobrovolnou smrt střelnou zbraní. Pohřben je na Olšanských hřbitovech. Ovdovělá manželka se provdala za Herberta Masaryka, syna pozdějšího prezidenta T. G. M.
Karel Václav Rais (1859–1926) působil po maturitě jako učitel v Trhové Kamenici v letech 1877–1882 a v letech 1882–1889 v Hlinsku. Je jedním z představitelů realismu a tvůrců tzv. venkovské prózy. Většina jeho díla vychází z podkrkonošského venkova, výjimkou je zmíněný román Západ. Zemřel v Praze, jeho hrob je na Vinohradském hřbitově.