Silvretta a Verwallské Alpy (II)

(předchozí článek Silvretta a Verwallské Alpy I)

Turistika na pomezí Rakouska a Švýcarska

Místním linkovým žlutozeleným autobusem zdoláváme zpoplatněnou Silvretta Hochalpenstrasse, jednu z nejproslulejších alpských silnic, až do sedla Bielerhöhe (2037 m) nedaleko hráze přehrady Silvretta Stausee zaujímající plochu 1,31 km2:

Od přehrady vytrvale stoupáme údolím Ochsental, což v překladu znamená Volské údolí, k alpské chatě Wiesbadener Hütte pod ledovcem Vermuntgletscher stékajícím po severní straně dominanty celé oblasti, Grosser Piz Buinu, obklopeného dalšími třítisícovými vrcholy. 

Piz Buin (3312 m) je třetí nejvyšší hora pohoří Silvretta. Nachází se na státní hranici mezi Rakouskem a Švýcarskem. V těsném sousedství stojí poněkud nižší Kleiner Piz Buin (3255 m) oddělený úzkým sedlem Buinlücke. Oba vrcholy jsou dostupné pouze horolezeckým způsobem.

Horská chata Wiesbadener Hütte (2443 m) je po celou dobu existence – ale s několikaletou odmlkou po druhé světové válce – spravována Wiesbadenskou sekcí Německého alpského spolku. Byla postavena v roce 1896 a pro velký zájem turistů a lyžařů roku 1903 zásadně rozšířena.

Hned za chatou začíná prudký výstup. Občas je třeba se zastavit a vydýchat – a to je příležitost ohlédnout se zpátky na chatu a ledovce plazící se po úpatí hor:

Po nějaké době se výstup zmírní, dokonce přijde trocha klesání k malému plesu a pak závěrený trhák do sedla Radsattel (2692 m), jímž prochází hranice mezi rakouskými zeměmi Vorarlberskem a Tyrolskem:

Někteří zůstávají v sedle sedět a odpočívají, většina nás však stoupá na vrchol označovaný v mapách prapodivným názvem Piz 6 R (2701 m):

U dřevěného vrcholového kříže se samozřejmě všichni chtějí fotit...

... a pak se vracíme zpátky do sedla:

Po úbočí hory Hohes Rad (2934 m) sestupujeme k plesu Radsee (2460 m). Někteří neodolají a vlezou do vody, někdo jen po kolena, ale jiní si s chutí zaplavou a vykřikují, že voda není studená...

Krásným ledovcovým údolím Bieltal vytrvale klesáme zpět k Silvrettasee. Už jsme na hrázi, když vidíme z parkoviště vyjíždět žlutozelený autobus. U hráze má první zastávku, a tak přidáváme do kroku, vlastně do běhu. Řidič je genteman, zavírající se dveře znovu otevírá, takže můžeme nastoupit. Je 17.10 hod., máme za sebou 6 hod., ↑ 750 m, ↓ 750 m.

Následuje článek Silvretta a Verwallské Alpy (III)