Press trip po Českomoravském pomezí (V)

(Předchozí článek Press trip po Českomoravském pomezí IV)
Z Poličky přejíždíme doVysokého Mýta

Vysoké Mýto ležící na vyvýšenině nad levým břehem řeky Loučné bylo založeno jako královské město kolem roku 1260 českým králem Přemyslem Otakarem II. a osazeno německými kolonisty. Město mělo plnit funkci jednoho z obchodních středisek na obchodní stezce spojující Čechy s Moravou. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1265, kdy je v tzv. zakládací listině města Poličky dáváno zakládanému městu jako vzor z hlediska městských práv. Přívlastek „Vysoké“ pravděpodobně vychází ze skutečnosti, že město bylo založeno na výšině nad řekou. Začátkem 14. století se stalo Mejto, jak říkají místní, věnným městem (postupně jich bylo devět) českých královen, které z nich čerpaly své příjmy.

Ke konci 19. století došlo ke vzniku dvou později největších strojírenských podniků – dílny Sodomka vyrábějící kočáry a následně automobilové karoserie, a firmy Stratílek zaměřené na hasičskou techniku. V roce 1849 se Vysoké Mýto stalo okresním městem a tuto úlohu plnilo až do roku 1960. Dnes má přes 12 000 obyvatel a je známé výrobou autobusů značky Iveco, která navázala na zdejší karosářskou tradici.

Po 200 let ovlivňovala život zdejších obyvatel přítomnost vojenské posádky. První kasárna, konírny a cvičiště byla zbudována již ve 2. polovině 18. století. Slavnou vojenskou jednotkou byl vysokomýtský 30. pěší pluk, který se v závěru první světové války vzbouřil, plně vyzbrojený se z Itálie dostal do vlasti a jako jeden z nejlépe organizovaných útvarů armády rodící se Československé republiky byl nasazen do bojů na Slovensku. V letech 1968–1990 byl ve zdejších kasárnách umístěn silný sbor sovětských okupačních vojsk. Po jejich odchodu posádková funkce města zanikla.

Naším hlavním cílem je Muzeum českého karosářství. Historie karosářství má ve Vysokém Mýtě bohatou tradici. Jejím hlavním představitelem se stal automobilový designér Josef Sodomka mladší (1904–1965), který se během 30. let stal jedním z nejvýznamnějších karosářů v Československu. Byl pokračovatelem rodinné firmy, která se z původní výroby kočárů přeorientovala na produkci špičkových automobilových karoserií.

Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě se dlouhodobě a systematicky věnuje karosárně Sodomka a již od roku 2005 sledovalo cíl získat prostory, které by umožnily důstojně reprezentovat její odkaz a také práci ostatních karosářů. Vizi se podařilo realizovat v roce 2014, kdy bylo Muzeum českého karosářství otevřeno v budově bývalé radnice a soudu.

Expozice provází návštěvníka historií výroby automobilových karosérií v první polovině 20. století a historií jedné z nejvýznamnějších karosářských firem – Carrosserie Sodomka ve Vysokém Mýtě. Firma patřila ke špičkám ve svém oboru, geniální designér Josef Sodomka ml. se svými karoseriemi pyšnil na předních autosalonech a tehdy oblíbených jízdách elegance. Navrhoval karosérie i pro automobily světoznámých značek, např. Bugatti, Ford, Rolls Royce, Chevrolet. Součástí expozice jsou kočáry a automobily vyrobené právě ve Vysokém Mýtě:

Legendární Aero 50 Dynamik

Jawa Minor

Tatra 57 B

Škoda VOS pro přepravu vládních a stranických funkcionářů z 50. let

Poslední uvedený vůz reprezentuje odkaz technologického know-how vysokomýtské karosárny v éře, kdy její majitel byl dva roky protiprávně vězněn. Návštěvník je formou moderní expozice seznamován se všemi aspekty existence Sodomkovy společnosti, jako byla např. výroba větroňů, dětských autíček...

... či produkce autobusů:

Další část se týká karosářství, jedinečného průmyslového odvětví, kombinujícího v sobě progresivní design, několikero řemesel, technologii automobilového průmyslu a naprostou vstřícnost zákazníkovi.

Od 21. dubna 2023 do 31. prosince 2025 zde probíhá výstava Dvorana slávy českých karosářů. Společně s prudkým nástupem automobilismu po první světové válce se výrazně rozvíjel také karosářský obor. Tehdejší konstrukce vozidel umožňovala individuální kreace a tím i možnost odlišovat se od běžné produkce – což byla právě „parketa“ karosářů. Těch v období 20. a 30. let minulého století působilo na našem území více než 300. Ve většině případů šlo ovšem o řemeslníky, kteří pracovali v tak zvaných autoopravnách a karosárnách. V těchto dílnách se však zpravidla jen modernizovaly či opravovaly již vyrobené karoserie, například po nehodách. Skutečných firem, které navrhovaly a vyráběly vlastní produkty, bylo na našem území několik desítek. A právě největší a nejúspěšnější z nich výstava představuje:

Jde o karosárny Uhlík Praha, Brožík Plzeň, Petera Vrchlabí, Sodomka Vysoké Mýto, Lepil Slavíkovice a Bohemia Česká Lípa.

*  *  *

Před návratem do Pardubic stačíme už jen vystoupat na Pražskou bránu. Ve středověku zajišťovala vstup do města trojice bran, které byly později opatřeny ještě tzv. barbakány, tedy předbraními. Jména bran jsou tradičně odvozena od míst, ke kterým cesty z nich vedoucí směřovaly, tedy Pražská, Choceňská a Litomyšlská. Opevnění postupně ztrácelo svůj vojenský význam a od konce 18. století probíhalo jeho bourání. O několik desetiletí později byly některé části fortifikace zásluhou Aloise Vojtěcha Šembery zachráněny před zničením a následně opraveny. To se týká zejména městských bran. Pražská brána byla opravena v letech 1882–1883 podle plánů architekta Františka Schmoranze. Tehdy získala svou dnešní podobu:

Ve své dispozici je Pražská brána ze všech vysokomýtských bran nejzachovalejší, ale chybí jí předbraní. Do velké věže lze vstoupit pouze po točitém schodišti malé věže a přechodu mezi věžemi nad portálem brány. V roce 2013 na něm bylo obnoveno barevné sgrafito s motivem sv. Václava podle předlohy Mikoláše Alše. Malá věž si dodnes dochovala cihelné cimbuří a vysokou zděnou střechu. Velká věž slouží jako vyhlídková a je z ní nádherný výhled do daleka. Za dobré viditelnosti je možné vidět Krkonoše, Orlické hory a Králický Sněžník. My takové štěstí nemáme, a tak se rozhlížíme po městě:

Chrám sv. Vavřince