„Některé mé písně jsou natolik oblíbené, že se o nich dá říci, že téměř zlidověly. Tím spíše jsem přesvědčena o tom, že se moje tvorba dá zařadit k národnímu kulturnímu bohatství,“ citoval deník Hospodářské noviny ze zpěvaččiny stížnosti Radě ČRo, aby se zabývala skutečností, že Radiožurnál, nejposlouchanější stanice Českého rozhlasu, nehraje její písně.
Ovšemže žádné písně, a už vůbec ne z pop music, nepatří mezi národní bohatství. A i kdyby patřily, Český rozhlas ze zákona nemá za povinnost je vysílat. Letité hity slábnoucí pěvecké hvězdy Radiožurnál vyřadil z vysílání, protože neprošly sítem posluchačského průzkumu, byly prostě už ohrané. Rada ČRo její stížnost smetla ze stolu, navíc šéfka zpravodajských stanic Českého rozhlasu Hana Hikelová uvedla, že jenom za měsíc duben odehrál Český rozhlas 817 písní, které zpívá Helena Vondráčková, což znamená 27 písní denně, tedy přibližně hodinu a půl času.
Helena se narodila 24. června 1947 v Praze Jiřímu a Blaženě Vondráčkovým, dětství prožila ve východočeských Slatiňanech se sestrou Zdenou a bratrem Jirkou. 27. dubna 1964 zvítězila v pěvecké soutěži Hledáme nové talenty, 3. září nahrála píseň Červená řeka. V červnu následujícího roku odmaturovala na dvanáctiletce v Chrudimi, v září nastoupila do angažmá v Divadle Rokoko a získala Zlatého slavíka v kategorii zpěvaček. V Rokoku působila jako zpěvačka v letech 1965-1967, následující tři roky s Martou Kubišovou a Václavem Neckářem ve skupině Golden Kids. Od roku 1970 vystupuje samostatně, v roce 1974 získala Zlatou bratislavské lyry, hrála ve filmech Šíleně smutná princezna (1967), Romance za korunu a Jen ho nechte, ať se bojí (1977). V roce 1982 převzala titul zasloužilá umělkyně, v roce 1977 oslavila 50. narozeniny a při této příležitosti vydala knížku Helena o sobě a slavní o Heleně.
V letech 1968-1969 chodila Helena se skladatelem Zdeňkem Rytířem. Jejím prvním manželem byl Helmut Sickel, baskytarista skupiny ETC Franka Schöbla z NDR, s nímž se seznámila v roce 1977 v polských Sopotech. Koncem 70. let se Helmut přestěhoval do Prahy, psal pro Helenu písničky a začal hrát v orchestru Gustava Broma. Svatba se konala 28. 4. 1983 ve Strážnici, rozvod proběhl v roce 2001. Dne 22. 2. 2003 se na Karlštejně Helena provdala za o dvanáct let mladšího podnikatele Martina Michala. Helena je jeho pátou ženou. Žijí v obci Řitka, vzdálené 30 kilometrů jihozápadně od centra Prahy a kdosi jednou vtipně řekl, že až jednou Helena zemře, bude se stejně jako Šrámkův Písek či Haškova Lipnice konat Vondráčkové Řitka…
 |
| Dům čp. 219 v Nádražní ulici ve Světlé nad Sázavou |
A co má Helena společného se Světlou? V domě čp. 219 v Nádražní ulici bývalo Truhlářství Josef Švec, výroba a sklad nábytku. Jeho majitel byl dědeček Heleny Vondráčkové, která se o něm zmiňuje v knize Helena o sobě (a slavní o Heleně):
„Úžasné byly i rodinné výlety a návštěvy ve Světlé nad Sázavou, kde měl dědeček Josef Švec, tedy maminčin otec, malou továrnu na nábytek. Tedy měl... Patřila mu před znárodněním, ale v době, kdy jsme k němu přijížděli my, už ji vlastnilo nějaké družstvo a dědovi dovolili v továrně zůstat a pracovat. Kdysi začínal jako truhlář, dřel od slunka do noci a podařilo se mu vybudovat podnik, který měl dobré jméno. Dokonce později zaměstnával až pětadvacet lidí. Ve Světlé dědu měli rádi, a i když po převratu v roce 1948 mu nový režim podnik vzal, zaměstnanci mu neřekli jinak než pane šéfe. […] Babičku Františku Švecovou si nepamatuju, protože tragicky zahynula na konci války. Tehdy vybuchl na nádraží ve Světlé muniční vlak a střepina granátu zasáhla náhodou babičku a zabila ji.“
Žádné komentáře:
Okomentovat