Od
čtvrtka 12. do neděle 15. února se v Telči konalo setkání turistů, běžkařů i „pěšáků“, pořádané odborem Klubu českých turistů Telč z pověření ÚV KČT a sekce LT.
Všech
čtyř dnů se zúčastnilo na 450 předem přihlášených turistů,
ovšem celkový počet účastníků jednotlivých srazových akcí
byl podle statistiky pořadatelů 1333. Zdánlivě překvapivá účast
174 slovenských turistů měla své vysvětlení – každoroční
slovenský zimní sraz se totiž letos nekonal.
Slavnostní
zahájení, které moderoval Jaroslav Šlechta, člen ústředního výboru KČT, se konalo na nádvoří telčského zámku, kde kromě
starostů Telče a Studené turisty pozdravili například Vratislav Chvátal, předseda KČT, Peter Dragúň, předseda KST, Marie Vincencová, předsedkyně oblastního výboru KČT Vysočina, Vladimír Mazal, předseda odboru KČT Telč, a také historické osobnosti
Zachariáš z Hradce, pán na Telči, a jeho choť Kateřina
z Valdštejna, ve
skutečnosti Jan Kaleta a Věra Peichlová, vedoucí odboru kultury
MěÚ Telč.
Poté jsme pozváni na radnici, kde se kromě starosty Telče Romana Fabeše setkáváme s radní Kraje Vysočina Marií Kružíkovou,
zodpovědnou za oblast kultury, památkové péče a cestovního
ruchu, a opět Zachariášem z Hradce a Kateřinou z Valdštejna.
Vlastní turistická část zimního srazu začíná v pátek ráno. Telčští
organizátoři za pomoci několika turistů z Třebíče, Žďáru
nad Sázavou, Havlíčkova Brodu a
také nás tří ze
Světlé nad Sázavou připravili pro účastníky třídenní
přejezd přes vrchy Křemešník, Čeřínek, Špičák a Javořici,
několik variant lyžařské trasy ze Studené přes Javořici do Telče a několik
tras pro pěší turisty. Ti buď běžkám neholdují, nebo je
nechali doma, protože nevěřili, že v okolí Telče bude
dostatečné množství sněhu. Nejčernější obavy pořadatelů se
naštěstí nevyplnily a s výjimkou krátkých úseků po
startu a před cílem si všichni běžkaři přišli na své. Škoda
jen, že se nedočkali krásných výhledů, protože sluníčko a
azurové nebe na sebe nechaly čekat až do neděle. S jistou dávkou nostalgie vzpomínáme na minulou sobotu, kdy jsme si zdejší trasu projížděli (psal jsem o tom zde), abychom se seznámili s místními podmínkami. Lyžování je však příjemnější, neboť přibylo pár centimetrů sněhu.
 |
| Javořice, nejvyšší bod Českomoravské vrchoviny (837 m) |
U občerstvovací stanice se jako vedoucí lyžařských tras necháváme vyfotit ve svých apartních svítivých vestičkách...
... a sjíždíme zalesněnými svahy Javořice do Lhotky. My, kteří přijíždíme první, rázem plníme hospůdku Pod Štamberkem, další nacházejí azyl v druhém hostinci na dolním okraji vsi.
V sobotu vedeme účastníky zimního srazu mírně obměněnou trasou opět ze Studené, ale přes sjezdovku a po žluté turistické značce na zelenou, která se u rozcestníku nad obcí Světlá setkává se včerejší trasou stoupající na Javořici.
Pro sjezd z Javořice opět volíme malou změnu a odměnou je nám nadšení turistů rozplývajících se nad zamrzlým „ledopádem“ na tábořišti u Lhotky. Zpočátku to vypadá, že vzájemné fotografování snad nebude mít konce.
Ve Lhotce opět obsazujeme obě hospůdky. Ti, kteří včera byli v horní, jdou ze zvědavosti do dolní a naopak.
Součástí
programu srazu byla možnost návštěvy Telčského podzemí, Muzea
Vysočiny, Technického muzea a rozhledny Oslednice. V pátek se
konal v kostele Jména Ježíš koncert a v sobotu v sokolovně
Papučový bál...
... s bohatou tombolou,...
 |
| Jednou z cen byla papuče z cukrárny Celerin |
... módní retro-přehlídkou a
předáním srazové štafety organizátorům XV. Českého zimního
srazu z odboru KČT Domažlice.
Žádné komentáře:
Okomentovat