Z Golčova Jeníkova do Leštiny

Vycházka z Jeníkova na vlak do Leštiny je jenom sportovní doplněk kulturního zážitku. Cílem totiž je výstava obrazů Jaroslava Panušky, která zítra končí!

Výstava probíhá v golčovojeníkovské Tvrzi (o ní a o Jeníkovu vůbec se můžete na tomto blogu dočíst zde) a jak je zde dobrým zvykem, vstupné se nevybírá. Je to již v pořadí 27. výstava a shodou okolností i ta první v roce 1998 byla věnována Panuškovi. Tentokrát je výstava uspořádána u příležitosti vydání publikace Jaroslav Panuška 1872–1958 s podtitulem Průvodce životem a dílem. Jejím autorem je Jaroslav Valečka st., který se netají tím, že kniha se nezabývá umělecko-historickým rozborem Panuškova díla, ani nemá povšechně esejistický charakter.

Autor na základě všech dostupných údajů v chronologickém sledu popsal malířskou a ilustrační tvorbu a důležité výstavy Jaroslava Panušky spolu s významnými událostmi jeho života. Zmíněna je i tvorba komerční, například malby a kresby pro série pohlednic či propagační materiály i tvorba ex libris. Údaje čerpal z různých zdrojů od publikovaných vzpomínek současníků, přes novinové články, výstavní i aukční katalogy, pohlednice a reklamní letáčky a skládanky až po strojopisné paměti malíře a vzpomínky jeho žijících vnuček, které mu poskytly právo k reprodukci jeho děl.
Publikace o rozsahu 350 stran obsahuje 348 ilustrací. Obrazový doprovod tvoří především vybrané reprodukce děl z uměleckých i společenských časopisů a aukčních i výstavních katalogů, z menší části i profesionální fotografie maleb a kreseb ze soukromých sbírek. V publikaci jsou reprodukovány i fotografie malíře z různých fází jeho života. Test doprovází poznámkový aparát, soupis citované literatury a co nejúplnější výčet malířových samostatných i kolektrivních výstav. Pozornost je věnována i Panuškovým signaturám.
Jaroslavu Panuškovi, přestože patří k nejvýznamnějším žákům Julia Mařáka, nebyl zatím věnována monografie ani útlého rozsahu. Publikace je tak první monografií, která je polozapomenutému, ale sběrateli vyhledávanému malíři věnována a která přináší mnoho dosud nezveřejněných informací z jeho života. Vzhledem k extrémně nízkému nákladu se prodává za 1250 korun.

Nemusím zajisté podotýkat, že vztah nás Světeláků je k Panuškovi více než vřelý, vždyť jeho život a tvorba je spjata nikoli sice přímo se Světlou, ale z blízkým okolím. V nedalekém Kochánově si nechal postavit stavení srubového typu a s oblibou maloval blízký dub, od té doby zvaný Panuškův, a hrad Lipnici. O podrobnostech se můžete dočíst na tom to blogu zde.
Byl to také Panuška, kdo do našeho kraje přivedl spisovatele Jaroslava Haška, když s ním dne 25. srpna 1921 vystoupil ve Světlé na nádraží z vlaku a vydali se spolu na Lipnici, kde se Hašek později usadil natrvalo.

Poté, co jsme si prohlédli na šedesát obrazů, z větší části zápůjčky ze soukromých sbírek, vydáváme se po žluté turistické značce na cestu domů.

Máme připraveny dvě varianty: kratší na nádraží do Leštiny a delší do Světlé nad Sázavou. Vzhledem k pozdnímu odpoledni a krátkým zimním dnům se brzy přikláníme k variantě kratší. U rozcestníku v Kysibelské aleji, kde žlutou značku křižuje modrá, odbočujeme na Leštinu. Zdá se, že vyhlédnutý vlak nestihneme, ale to nebude žádný problém, vyčkáme v hospůdce na další.
Tedy – mysleli jsme si, že to žádný problém nebude! Naštěstí jsme vlak stihli, ale v opačném případě bychom museli strávit dvě hodiny v nevytápěné čekárně, neboť hospodu zde zavítají v 17 hodin, což bylo pět minut před naším příchodem!