Za keškami v okolí Habrů

Jelikož byly z důvodu šíření koronaviru zrušeny všechny hromadné akce včetně turistických pochodů a Zahájení jarní turistické sezony v oblasti KČT Vysočina, které se letos mělo konat v Pelhřimově, vymýšlíme si individuální turistiku zpestřovanou geocachingem...

Začínáme ve Skuhrově, obci ležící na staré císařské silnici mezi městy Havlíčkův Brod a Habry. Vznikla na konci 12. nebo na začátku 13. století při Haberské stezce v době, kdy tato stezka nabývala důležitosti rozvojem stříbrných dolů v okolí Německého Brodu. První písemná zmínka o Skuhrově pochází z roku 1352, kdy už tu byla kvetoucí osada s kostelem sv. Mikuláše a vlastní farou.
Po žluté turistické značce přicházíme k malému rybníčku, u jehož hráze stojí památník Františka Doležala, známé skuhrovské postavy. Byl myslivec, rád a dobře pracoval se dřevem, například pletl košíky. Jeho bysta stojí u Žlábkové cesty, kterou chodíval do lesa.

Autory díla jsou Radomír Dvořák a Milan Krpálek, nápad vzešel od Františkových kamarádů. Slavnostní odhalení se konalo 9. listopadu 2019.

Jihovýchodně od Habrů, města na severním okraji havlíčkobrodského okresu, leží návrší, kterému místní říkají Táborec, avšak na mapách toto jméno nenajdete. My se k němu vydáváme od malého rybníčku, u jehož hráze jsme zaparkovali. Podél lesa, v němž se skrývá torzo jakéhosi památníku s ukradenou pamětní deskou, se dostáváme k zatopenému lomu Peklo:

Pod lesíkem s malým opuštěným a zatopeným lomem, se nachází kamenný, šest metrů dlouhý Žižkův stolec, někdy také nazývaný Žižkova lavice.
Podle pověsti plánoval na tomto kameni husitský vojevůdce, v té době již slepý, další postup po vítězné bitvě nad Zikmundovým vojskem.

O bitvě se zmiňuje rozsahem nevelká, česky psaná „Kronika velmi pěkná o Janu Žižkovi, družiníku krále Václava IV.“ Dílko je skromnou a stručnou, víceméně beletristickou oslavou Žižkovy památky, bohužel jejího autora ani dobu vzniku historikové neznají.
„Ve čtvrtek 8. ledna 1422 zastavilo se vojsko královské na Táborci u Habrů a za velení vojevůdce Pipa se sešikovalo k bitvě, hodlajíc se s pronásledujícím Žižkou utkat. Jakmile však je husité dohonili, ihned při prvém útoku začali Zikmundovi Uhři prchat a korouhve své Čechům zanechávat. Prchali jako stádo rozprášených ovcí od porážky kutnohorské ku porážce ještě větší, kde následoval „soudný den“ u Německého Brodu.“
Při návratu k autu míjíme patrně jeden z Žižkových vozů, z nichž stavěl svou proslulou vozovou hradbu:

Další zastávka u studánky Rožvalda. Váže se k ní několik pověstí. Nejstarší vypráví o tom, jak jistý Vacek z nedaleké samoty Potěšilka byl nařčen z úkladné vraždy. Marně dokládal svoji nevinu, byl pohnán před hrdelní soud v Kutné Hoře a odsouzen k smrti stětím. Rozsudek byl vykonán pro výstrahu na místě mezi Habry a Potěšilkou. Hlava odsouzencova se kulila od popravčího místa dolů, kde zůstala ležet. Když ji odstraňovali, rozvalila se pod hlavou země a vytryskl pramen čisté, chladivé a léčivé vody. Tím byla prokázána odsouzencova nevina. Studánka dostala název Rozvalda či Rožvalda. Jiná verze uvádí, že se jednalo o hlavu kupce, který je po silnici od Prahy s nákladem zboží a v místě, kde nyní stojí černý kříž, spadl pod kola vlastního vozu, jež mu oddělila hlavu od trupu.

V roce 1874 se do Habrů přistěhoval nějaký Josef Vlček z Kunemile. Byl silně nábožensky založen. Chodil velmi chudě oblečený, kolem krku nosil velký růženec. Denně chodil pro vodu ke studánce Rožvalda nedaleko Habrů, jež byla v minulosti opředena řadou pověstí. Usmyslel si, že u studánky postaví kapli. Celá léta chodil po poutích, kde žebral o příspěvky na stavbu kaple, až konečně došlo k její výstavbě. Dne 9. září 1888 byla kaple slavnostně posvěcena. Poté Vlček u kaple často prodléval v modlitbách a oživoval krajinu vyzváněním.

Kaplička se dvěma lípami se ještě na počátku 20. století velmi vyjímala v krajině. Po roce 1948 však začala chátrat a postupně byla téměř úplně zničena. Zbyly jen rozvaliny, v roce 2010 byla už bez střechy, krovů a stropu, zůstávalo jen obdélné obvodové zdivo, uvnitř a okolo rostly bezové keře.

Tento (a předchozíú obrázek jsem si vypůjčil z internetových stránek www.znicenekostely.cz

Z iniciativy haberských občanů byly trosky původní „Vlčkovy kaple“ počátkem roku 2011 zbořeny a v letech 2012–2013 byla kaple za podpory zemědělského družstva a města v mírně pozměněné podobě obnovena. Při haberské pouti byla dne 30. června 2013 slavnostně posvěcena. Obnovena byla i studánka Rožvalda před kaplí.

Kaple nemá strop a její interiér je velice prostý: