Vlastně

Před lety se rozmohlo slůvko „jakoby“, dnes všude slyšíte „vlastně“...

Ať posloucháte televizní nebo rozhlasový pořad, určitě vždy uslyšíte někoho, kdo v každé druhé větě použije příslovce vlastně. Patrně si to vůbec neuvědomují, ale když je posloucháte, strašně to ruší – alespoň mě…

Slůvko vlastně (stejně jako prostě) má svůj význam opravný, či upřesňující, ale při častém užívání je nadbytečné a nepotřebné. Z toho vyplývá, že mluvčí neustále dotvrzuje zbytečně platnost svých slov, jako by si nevěřil a hledá další vhodná slova. Posluchač pochopí význam sdělované myšlenky i když se vypustí. Jde tedy o typické vycpávkové slovo, které se hodí trochu všude a pořádně nikam. Ve slovním projevu působí špatným, stereotypním až nepříjemným dojmem a strhává na sebe pozornost.

Přímo otřesným příkladem byla průvodkyně na hradě Potštejn, kterou jsem záhy VLASTNĚ přestal poslouchat a počítal její oblíbené vycpávky.