Odlétáme z letiště Brno-Tuřany pár minut po půlnoci a před přistáním v Hurghadě si posunujeme ručičky hodinek o jednu hodinu dopředu na pátou hodinu, to znamená, že let trval čtyři hodiny. Pro vstup do Egypta je vyžadováno vstupní vízum. Při jeho nákupu na egyptském letišti lze platit pouze hotově, a to buď v dolarech, nebo eurech. My jsme využili možnosti CK Fischer, která za poplatek 800 Kč zajistí, že po příletu do Egypta bude vízum vydáno po předložení elektronického odbavení.
Egypt leží na severovýchodě Afriky, zatímco Sinajský poloostrov, oddělený Suezským průplavem, náleží již Asii. Na západě hraničí s Libyí, na jihu se Súdánem a na východě s Izraelem. Severně lemuje jeho pobřeží Středozemní moře. Celých 96 % rozlohy tvoří pouště, 4 % úrodná údolí podél Nilu. Z hlediska hospodářství je Egypt stále ještě rozvojová země. V zemi je asi 7% míra nezaměstnanosti a v únoru 2023 dosahovala míra inflace 32 %. Hlavním zdrojem egyptských příjmů jsou poplatky za využívání Suezského průplavu, cestovní ruch, vývoz ropy a převod finančních prostředků příbuzným Egypťanů žijících v zahraničí. Bohužel v důsledku pandemie Covid-19 příjmy z hlavních zdrojů egyptského hospodářství značně poklesly. Země je významným vývozcem bavlny a velkého množství kukuřice, pšenice, ovoce a zeleniny.
Její historie je pět tisíc let stará – žádná jiná země se takovým bohatstvím pochlubit nemůže...
* * *
Z letiště nás autobus rozváží do jednotlivých hotelů, my vystupujeme jako poslední před hotelem Hawaii Riviera, vzdáleném třiadvacet kilometrů od letiště. Jedná se o nově zrekonstruovaný čtyřhvězdičkový hotel...
... s krásnou zahradou směrem k moři, která se nám zalíbila už na první pohled, když jsme si doma na internetu vybírali z několika destinací:
Počítáme s tím, že ubytovat se bude možné až po 14. hodině, a tak jsme mile překvapeni, že se to povedlo už v deset hodin. Kromě karty na přístup do pokoje dostáváme v recepci dvě plastové karty s obrázkem pláže, které v domečku u bazénu měníme za osušky a jdeme k moři:
Slunečník a lehátka jsou v ceně, což je po zkušenostech z Řecka příjemné. Ovšem z přístupu do vody jsme poněkud rozpačití. Z pláže prakticky nikdo do moře nevstupuje, mělčina je nekonečná a voda zakalená. Do moře vede molo, z něhož se sestupuje po nerezovém žebříčku se dvěma příčlemi, voda je průzračná a je jí po ramena. Nebo méně, podle odlivu nebo přílivu. Zvykli jsme si...
Pláž máme spolenou se sousedním hotelem
Hawaii Jardine:
Dalším v řadě je
AMC Royal Hotel and Spa, má samozřejmě svou pláž s lehátky a slunečníky i molo, lepší a asi pětkrát delší... Využívají ho také vyznavači parasailingu plachtící vzduchem zavěšeni na padáku taženém rychlým člunem.
Jinak je ovšem všechno paráda – hotel, restaurace, sluníčko, blankytné nebe, azurové moře... Ovšem hlavně jsme do Egypta přiletěli, abychom viděli pyramidy a další památky, a tak hned na prvním setkání s delegátem cestovky platíme tři výlety, o nichž budou následující články.
Teď ještě něco málo k pobytu. Stravování bylo all inclusive, breakfast (od 7 do 10 hod.), lunch (13 až 15 hod.) a dinner (18.30 až 21 hod.), vše v samoobslužné formě.
Více než slova napovědí fotografie:
V hotelu se většinou podává mezinárodní kuchyně – samozřejmě vyjma vepřového masa, které islámská víra zakazuje. Převládá drůbež, ryby a množství bezmasých jídel, například tažin – severoafrický pokrm (zde výhradně zeleninový, nepodobný marockému), paprikové lusky plněné kořeněnou rýží s rajskou omáčkou (bámja) nebo lilkový nákyp s nasekaným masem v bešamelové omáčce (musakka), falafel (fritované kuličky nebo šištičky z cizrny). grilované šištičky (kofta), které a vypadají i chutnají jako čevabčiči, pečená kuřecí stehna a odděleně paličky, také játra a další. Těžký byl i výběr z nepřeberného množství zeleninových salátů, mnohdy neuvěřitelně načančaných:
Orientální dezerty jsou hodně sladké a syté, ale nikdy jsem si je neodpustil. Nejen baklavu, tj. závin z listového těsta s ořechy, mandlemi a medem, ale i různé řezy a dorty, z nichž si uříznete sami, ale častěji vás ochotně obslouží jeden ze dvou až tří kuchtíků, kteří se kolem zákusků ochomýtají:
A po večeři na závěr pokaždé ještě nakrájené mango, které chutná tak skvěle, že u nás si je už nikdy nekoupím:
U bazénu je Splash Snack Bar (splash je česky cáknutí), kde se od 15 do 16 hod. podává svačinka v podobě pizzy nebo hranolků, jindy drobné zákusky a džus. Mezi barem a bazénem občas vystupuje skupinka místních teenegerů za doprovodu reprodukované hudby:
Menší bar je ještě u jiného bazénu a větší bar u dalšího bazénu. V něm je několik kamenných „barových stoliček“:
Dále je na pláži pivní bar, ale zjevně bez piva, protože k němu chodí jen kuřáci vodních dýmek:
A pak jsou tu dva velbloudáři, kteří pendlují mezi slunečníky sem a tam, nabízejí svezení, nebo jen vyfocení na nazdobeném velbloudu:
Během pobytu se také podvakrát vydáváme na kešky, jedna tradička je vzdálená asi dva kilometry severně, druhá naopak dva kilometry jižně, Vyrážíme hned po snídani, dokud ještě není tak velké vedro. Cestou si fotím auto s egyptskou espézetkou:
Míjíme mešitu s neobvyklým minaretem...
... a pokračujeme podél hlavní silnice kolem
resortu Bellagio Beach hlídaného dvěma „zlatými“ lvy...
... k
resortu Caves Beach, kde je keš nazvaná Prehistoric Skulpture. Trochu nám dala zabrat, ale nakonec jsem ji objevil:
Také cestou ke druhé kešce míjíme mešitu, tentokrát s dvěma minarety:
Keška je na autobusové zastávce, owner určil její obtížnost číslicí 4, ale nacházím ji na první pokus!
Následovat bude článek Výlet do Káhiry
Žádné komentáře:
Okomentovat