Za keškami kolem Polné

Turisticko-geocachingový výšlap

Parkujeme na náměstí a po naučné stezce Josefa Klementa stoupáme ke kostelu sv. Kateřiny. Byl založen ve 2. polovině 14. století, ale z původní stavby se dochoval pouze raně gotický lomený portál. Kolem poloviny 17. století byl kostel vypálen a následně obnoven. 

V interiéru byly objeveny fragmenty fresek z 15. století a z přelomu 16. a 17. století a jelikož v současné době probíhá rekonstrukce a právě nyní jsou dveře dokořán, slušně žádáme o možnost nahlédnout – a dostáváme svolení.

Od kostela klesáme lesní cestou do údolí Zhořského potoka, který se zde vlévá do rybníka Peklo. Znovu stoupáme a od rozcestníku pokračujeme po zelené turistické značce. Asi po sto metrech odbočuje zelená značka doleva k symbolickému hrobu Anežky Hrůzové, zatímco my pokračujeme rovně k vrcholu Na Homoli (544 m). Máme zde earthkešku Jiříkův kámen, ale zajímavostí je tu více.

Na žádost města Polná a jeho kulturní komise byl osloven polenský výtvarník František Vacek, aby dle pověsti o setkání Jiřího z Poděbrad se stařečkem Osudem rodu Kunštátů vytvořil jejich sochy. Pracoval na nich od června do srpna 2016 za pomoci pracovníků Místního hospodářství města Polná:

Pokračujeme lesní cestou po hřebeni k vrcholu, který je na serveru Mapy.cz označen jako Březina, ale na geocachingovém c:geo jako Prašivec. Alespoň, že na jeho nadmořské výšce 574 m se tvůrci map shodli...

Sestupujeme z kopce a po silničce přicházíme do Věžničky. Na návsi se nachází unikátní uskupení lochů, historických kamenných sklepů vyhloubených ve stráních, které sloužily – a některé možná dodnes slouží k uskladnění zemědělské úrody.

U křížku na konci vsi odbočujeme ze silnice na polní cestu, z níž se nám otvírá výhled na hřeben Homole, který jsme přešli:

Cestu přes Obecní les volíme nejen proto, že je tam keška, ale především proto, KDE je umístěna. U smírčího kamene! A to je pro mě velké lákadlo:

Žulová deska ve tvaru obdélníku s olámanými hranami má rozměry asi 95 x 57 x 18 cm. Celou přední stranu zabírá orámované pole s velkým tlapatým křížem, pod jehož příčnými rameny jsou reliéfně vytesány dva záhadné předměty. Názory na ně se různí. Mohly by to být například putny s obručemi, kutny, koše, poháry, váhy, nůše, dížky atd. Ke kameni se proto váže několik pověstí, které se snaží vysvětlit původ těchto předmětů. Podle jedné, nejčastěji uváděné, zde zahynula žena s nůší, podle jiné zde byl zavražděn putující bednář. Další pověsti vyprávějí o kupci (záhadné předměty jsou prý krosny), případně o mnichovi (kápě mnišské kutny), kteří zde byli rovněž zabiti. Existuje ovšem i teorie, podle níž by znamení představovala kutny, což by mohlo souviset se znakem města Třebíče, kam kdysi směřovala středověká „Uherská obchodní cesta“. Zdejší les je totiž protkán starými úvozovými cestami, větvemi této prastaré obchodní stezky. Kámen by tedy mohl být i jen jakousi dopravní značkou, znamením u cesty. O okolnostech a důvodech jeho vzniku, stejně jako o jeho stáří, se už asi tedy můžeme jen dohadovat a možná zůstanou navždy nevyjasněné...

Neméně zajímavé je ovšem i nejbližší okolí. Kámen totiž nestojí na rovině, ale je postaven mezi souběžnými úvozy. Jejich původ je vysvětlován tím, že se tu pravděpodobně sjíždělo k brodu přes potok Šlapanku. Když byla cesta příliš rozježděná, jezdilo se o kousek vedle a časem vznikla celá soustava úvozů, některé jsou celkem mělké, jiné hlubší.

My brod přes Šlapanku hledat nemusíme, cesta přes louku nás přivádí k mostku, za nímž se napojujeme na modrou turistickou značku, která nás přivede na hráz rybníčku Pod Homolí:

Tam také přichází nám už známá naučná stezka Josefa Klementa, kterou podél rybníka Peklo přicházíme do Polné:

Na návrat domů je ještě čas, a tak si přidáme toulku po Polné. Nejprve se jdeme podívat na Kleštěr, což je název části prastaré zemské cesty z Moravy do Čech, kterou byla mimo jiné hnána stáda dobytka z Moravy na výhodné trhy do Čech. Zde se dochoval asi 150 metrů dlouhý hluboký úvoz, který „mýtnému“ umožňoval pohodlně spočítat počet kusů a stanovit tak příslušný poplatek za přepravu dobytka přes město.

Míjíme židovský hřbitov, na němž jsme už několikrát byli, přecházíme na druhý břeh Šlapanky a stoupáme podél křížové cesty tvořené čtyřmi výklenkovými kapličkami, třemi kříži a Božím hrobem z roku 1894 na Kalvárii:

Vracíme se dolů a kolem Kalvárenského rybníku pokračujeme k barokním kostelu sv. Barbory. Na hřbitově prostírajícím se za ním je mimo jiné hrob Anežky Hrůzové, zavražděné 29. března 1899 v lese Březina.

Hřbitovní kostel je jedním ze zastavení multikeše Nebe – peklo – ráj, kterou i přes pokročilý čas zkoušíme ulovit. Hledáme indicie u kostela Nanebevzetí Panny Marie a nedalekého kostela sv. Anny. Ke kostelu sv. Kateřiny už podruhé nejdeme, indicie tipujeme a jdeme hledat finálku. Už se setmělo, svítíme si mobilem a po několika pokusech slavíme úspěch! Zasloužíme si odměnu, a tak toulku Polnou končíme v cukrárně na náměstí.

Další podrobnosti o Polné se můžete dozvědet na tomto blogu zde.