Jihovýchodně od Jihlavy

Nedělní odpoledne jsme věnovali autoýletu za keškami na Jihlavsku

Poprvé zastavujeme na parkovišti u zámku v Přísece, obci vzdálené osm kilometrů jihovýchodně od Jihlavy. První historické záznamy o zdejší tvrzi sahají do 13. století. Významným držitelem Příseky se roku 1327, na dlouhou dobu, stává rod pánů z Lipé, který byl předním zástupcem české a moravské šlechty. Správu svých majetků zajišťoval prostřednictvím manského systému, díky němuž se obec až do roku 1533 dostává do správy rodu Beránků z Petrova, významných členů nižší šlechty. V roce 1579 pak přechází do majetku Hynka Brtnického z rodu brtnických Valdštejnů, vlastnících mimo jiné také brtnický zámek. Jednalo se o velmi vzdělanou a významnou osobnost, během svého života působil například na dvoře císaře Ferdinanda I. Po roce 1627 připadá Příseka sousední Brtnici a jejím držitel se stává italský rod Collaltů. Během třicetileté války dochází ke značným škodám, především pak švédskou okupací Jihlavy v roce 1645. Koncem 17. století pravděpodobně tvrz v Přísece sloužila k ubytování vojska, čímž docházelo k opětovnému postupnému znehodnocování budov. V majetku rodu zůstal zámek až do počátku 20. století (v roce 1798 byla v zámečku vybudována škola). 

Pozemkovou reformou byl roku 1926 předán někdejší panský dvůr se zámečkem Václavu Bémovi. V 50. letech 20. století byly budovy zabrány nově založeným jednotným zemědělským družstvem, čímž byla zahájena postupná devastace historických staveb. V roce 1955 byla vichřicí stržena původní jehlancová střecha věžičky. Komise, jednající o dalším osudu zámečku, uvažovala o zproštění památkové ochrany zámečku a stržení věžičky, u které hrozilo zřícení. Záměr naštěstí nebyl realizován, což současnému vlastníkovi zjednodušilo kompletní rekonstrukci a návrat zámku do jeho podoby před rokem 1955. V březnu 2014 zámek zakoupila firma Abrex a začala rozsáhlá rekonstrukce, která byla spolufinancována Evropskou unií. Rekonstrukce probíhala podle dochovaných kreseb z roku 1750. Muzeum autíček se pro veřejnost poprvé otevřelo 10. 10. 2015.

Návštěvu muzea v plánu nemáme, starou alejí se jdeme podívat ke křížku,...

... pak se vracíme k autu a pokračujeme v cestě přes Puklice směrem na Petrovice. Auto necháváme na křižovatce silničky s polní cestou a stoupáme na Petrovický kopec (526 m) s úmyslem odlovit kešku, kterou jsme tu před měsícem nenašli. Špatně jsme si totiž tehdy vyložili hint „Pod jedním z šesti“, tak jsme to dnes napravili.

Pokračujeme polní cestou ke smírčímu kameni, který je ve skutečnosti kopií ukradeného kamene:

Jednostranný kámen se zakulacenou zadní stranou a nesymetricky zakulaceným temenem má na přední straně v horní části reliéf řeckého kříže a pod ním sekeru směřující ostřím vlevo dolů. Také tady jsme už byli, a sice v dubnu 2021.

Po nálezu kešky se vracíme k autu, jedeme zpátky do Puklic a pokračujeme do Luk nad Jihlavou. Postupně jsme tam vylovili sedm keší a po obchvatu Velkého Beranova jsme zamířili do Jihlavy.