Muzeum v Telči v nových prostorách

Po dlouholetých problémech a několikerém stěhování se nyní nachází v části Telče zvané Staré město

Muzeum v Telči patří mezi nejstarší muzea na jihozápadní Moravě. Bylo založeno roku 1886 zásluhou J. Janouška a J. Beringera, profesorů vyšší zemské reálky v Telči. Původně sídlilo v prostorách bývalé jezuitské koleje, v roce 1963 byly sbírky přesunuty do zámku a stalo se pobočkou Muzea Vysočiny Jihlava. V letech 2018 až 2022 bylo z důvodu rekonstrukce přemístěno ze zámku do prostor v budově Univerzitního centra Masarykovy univerzity a nyní je přestěhováno – tentokrát snad již definitivně – do památkově chráněné budovy zrekonstruovaného bývalého špitálu na Starém městě v Telči v ulici Špitální čp. 44 a 46. 

Fond muzejních sbírek se v současné době skládá z archeologických předmětů, které dokumentují nejstarší osídlení krajiny, artefaktů z doby gotiky a předmětů z jezuitské koleje (lékárenské skříně a nádoby na léčiva). Lidové prostředí dokumentuje nábytek, keramika, obrázky malované na skle, lidové výšivky a horácký kroj, měšťanské prostředí zastupuje soubor nábytku z 19. století a dodnes funkční hrací stroj Polyphon s kovovými deskami. Zajímavými exponáty jsou svatební praporce z Telčska, Počátecka, Dačicka a Třešťska, které plnily důležitou obřadní funkci v lidovém svatebním obřadu zejména v průběhu 19. století:

Za povšimnutí rozhodně stojí historický model jádra Telče, zachycující město jako vodní pevnost na konci 19. století. Byl zhotoven pro Národopisnou výstavu v Praze, kde v roce 1897 obdržel bronzovou medaili:

Zvláštní část sbírek tvoří africká etnografická kolekce, kterou – současně s vlastními díly – muzeu věnoval sochař a cestovatel František Vladimír Foit (1900–1971). První cestu do Afriky podnikl v roce 1931 s dr. Jiřím Baumem (1900–1944) speciálně upraveným automobilem Tatra 12, na druhou cestu se vydal s manželkou Irenou v roce 1947. Podrobnosti o expozici z doby, kdy ještě byla v telčském zámku, naleznete na tomto blogu zde. 

Nová je dlouhodobá výstava „Křehká krása rašelinišť“, jež výstupem z projektu „Přírodní dědictví rašeliništních krajin regionu Mühlviertel a Geoparku Vysočina jako chráněný přírodní prostor, místo zážitků a vzdělávání“ podpořeného z programu Interreg Rakousko-Česká republika. Návštěvníky zve do světa tajuplných, fascinujících a často pověstmi opředených mokřadů, které jsou důležitou součástí našeho přírodního dědictví. Na Telčsku, stejně jako jinde ve světě, patří mezi nejcennější, ale i činností člověka nejvíce zasažené biotopy.

Téma je představeno v několika sálech. První, nazvaný „Na počátku byl kámen“, pojednává o regionálních geologických poměrech oblasti.

Následující dva sály „Ostrovy dávno ukrytých pokladů“, vysvětlují, co jsou rašeliniště, jak vznikla a kde se s nimi můžeme setkat.

Ukázky druhů rašeliny

Modely pylových zrn v rašeliništi z hotovné na 3D tiskárně

Druhý sál je zaměřen na faunu, flóru a na vztah člověka a rašelinišť:

Další dva sály pojmenované „Krajina na houpačce“ představují rašeliniště Telčska jako místa plná výkyvů, kde nejen že se houpe půda pod nohama a kolísá mikroklima, ale na velmi vratkých základech stojí bohužel i jejich samotná existence.

Z rašelinišť, v minulosti vnímaných jako rejdiště duchů, divoženek a bludiček, se stal zdroj rašeliny, jež má využití v zemědělství, zahrádkaření a v lázeňství, kde se používá pro blahodárné zábaly a léčivé koupele:

A dříve se s ní i topilo! Rašeliniště, které přežila do dnešních časů neblahému osudu navzdory, si stále uchovávají svůj půvab a poskytují útočiště jedinečným druhům organismů, filtrují a čistí vodu, ukládají obrovské množství uhlíku a díky vysokému obsahu vody ochlazují v létě krajinu.

Po obou stranách chodby jsou na panelech shrnuty informace o ohrožení a ochraně rašelinišť obecně, o vybraných chráněných územích na Telčsku a v Horním Rakousku a nahlédnout lze i do učebny, v níž probíhají pravidelné edukační programy.

Nejstarší budova, v níž je výstava Křehká krása rašelinišť umístěna, pochází z doby renesance a sloužila jako staroměstská fara. V 16. století byla přestavěna pro účely špitálu, který sem nechal Zachariáš z Hradce přestěhovat z náměstí. V 70. letech 17. století prošel barokní úpravou a byla v ní na náklady obce vystavěna kaple Ježíška. Díky vstřícné průvodkyni nevynecháme ani její návštěvu:

*  *  *

Po prohlídce expozic využíváme toho, že jsme v části Telče nazývané Staré město, a trochu se zde porozhlédneme. Ale to je už téma pro následující článek.