Po komentované prohlídce Krajské knihovny Vysočiny se vydávám na cestu do Petrkova
Předpokládám, že po celonočním dešti nebude cesta po Naučné stezce Bohuslava Reynka ten nejlepší nápad, a tak volím cestu zpočátku podél potoka Žabince, ale v osadě U Vítků přecházím na cyklotrasu č. 4153. Polní a později lesní cesta ústí u samoty U Straků na úzkou asfaltovou silničku, která vede až do Petrkova, k „zámečku“, v němž se 31. května 1892 narodil, žil, tvořil a zemřel grafik, básník a překladatel Bohuslav Reynek, žila zde i jeho žena, básnířka Suzanne Renaudová (1889–1964) a jejich synové Jiří a Daniel (oba zemřeli v roce 2014):
Podrobné informace o zámečku naleznete na tomto blogu zde a o Bohuslavu Reynkovi tady, takže se nemíním opakovat.
Plakáty na plotě lákající k návštěvě mě nechávají klidným, protože jsem tu už byl. Mám představu, že si dám kafíčko a půjdu zpátky do Brodu, ale dopadlo to jinak. Kafíčko jsem vypil a nechal se zlákat do interiérú, zejména kvůli právě spuštěnému filmovému dokumentu Petrkov 13, který představuje místo, ve kterém žili a tvořili Bohuslav Reynek se Suzanne Renaudovou, a jejic osudy. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé – a později i se syny Danielem a Jiřím – vraceli do Francie na chladné měsíce. Z důvodů rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 Suzanne do své domoviny již vracet nemohla.
* * *
Po zhlédnutí dokumentu si prohlížím místnosti v patře, především Modry pokoj, který byl za Reynků centrem života na zámečku,...
... a stejnou cestou, tedy po cyklotrase č. 4153, se vracím do Havlíčkova Brodu. Nespěchám, protože slavnostní odhalení Zemské brány u Libice nad Doubravou, kam mám z Brodu namířeno, je plánované až na 17. hodinu.
A o tom je následující článek.









Žádné komentáře:
Okomentovat