Na otázku uvedenou na přihlášce na
pochod, kolikrát jsem se již zúčastnil, napsal jsem osmičku s otazníkem,
což mě později doma přimělo podívat se do evidence a zjistit to přesně: 1997,
1998, 2006, 2007, 2009, 2012, 2013. Takže jsem se ani moc nespletl.
Od
startu, který je tradičně v nádražní hale, jdeme k novému mostu
přes Labe a za ním se napojujeme na zelenou značku. Tu později vyměníme za
žlutou, která vede kus podél Kolínské řepařky. Tak něžně a familiárně se říká
úzkorozchodné dráze, kterou se svážela cukrová řepa do cukrovaru. Tahle je
v Čechách nejstarší a nejjižněji položenou. Patřila do systému polabských
řepařek, kterých v okolí existovalo v minulosti několik a jejichž
délka dosáhla více než 130 km. Většinou se po nich dochovaly jen nepatrné stopy
v terénu, s výjimkou právě této kolínské. V roce 1894 propojil Adolf
Richter svůj cukrovar drážkou o rozchodu 700 mm s nedalekým
dvorem Františkov a obcemi Býchory a Jestřábí Lhota. Paradoxem je, že v letech
1947–1956 probíhala obnova tratě, při níž byly vyměněny koleje i pražce, a
už o deset později, v roce 1966, byl vydán souhlas s její likvidací. Cukrová
řepa se začala přepravovat nákladními auty, koleje byly odstraněny, náspy
rozhrnuty a pozemky začleněny do zemědělské půdy. V roce 2000 založilo
několik nadšenců Klub pro obnovu kolínské řepařské dráhy a 23. června
2007 byl zahájen provoz na prvních dvou kilometrech drážky, po které
se mohou návštěvníci svézt vlakem taženým motorovou a někdy i parní lokomotivou.
Řepařka má nádražíčko v Kolíně-Sendražicích, těší se velkému zájmu
veřejnosti, a jak je vidět, klub pracuje na prodloužení trasy do Býchor.
Na
jižním okraji Býchor stojí romantický novogotický zámek s cimbuřím a
hranolovou věží. Postavil jej po roce 1865 František Horský, majitel kolínského
panství a v letech 1904 až 1916 jej vlastnil slavný český houslista Jan
Kubelík. Po druhé světové válce byl zámek znárodněn a sloužil mimo jiné jako
dětský výchovný ústav, dnes se opět nachází v soukromém vlastnictví.
Do
Býchor byl v 50. letech minulého století z výcvikového střediska pátracích psů
v Pyšelích přestěhován památník psa Arca, který od roku 1928 sloužil na
četnické stanici v Plzni, pronásledoval zloděje, defraudanty a vrahy a 2. srpna
1931 jej v Koterově na Plzeňsku zastřelil kriminálník Josef Kondr, když pes
pomáhal svému vůdci strážmistru Aloisi Tauberovi. Památník, který Arcovi
věnoval Sportovní klub pro policejní a ušlechtilé psy v Praze a Spolek k
ochraně zvířat v Československé republice, byl letos opět přestěhován,
tentokrát na nádvoří Muzea Policie ČR v Praze na Karlově.
Kontrolu
v Býchorách máme v Rest-Clubu u fotbalového hřiště, odkud pokračujeme po žluté značce
lesem přes Homoli (279 m n. m.) do Týnce nad Labem. V restauraci Racek je další
kontrola, ze které se musíme vrátit na rozcestí, z něhož pokračujeme po zelené
do obce Jelen. Od rozcestníku u kapličky jdeme po modré do Konárovic. Letos je kontrola
na rozdíl od minulých ročníků v hospodě Na fotbalovém hřišti.
Mám
radost, že se zase po letech podívám do míst, kde část svého mládí prožila moje
babička z matčiny strany. Sloužila zde na zámku a sem–tam se o tom zmínila, což
mě ovšem v dětství pramálo zajímalo – a teď bych dal kdovíco za to, abych mohl
říct: Babi, vyprávěj! Ale tak už to v životě chodí...
Původní
gotická tvrz byla za třicetileté války vypálena a ruiny nechal pak Adam
Schofmann z Hammerlesu po roce 1661 přestavět na raně barokní zámek. V roce
1772 jej koupila v dražbě hraběnka Alžběta Quasco de Claviers, rozená
Netolická, která jej po roce 1775 nechala přestavět v rokokovém stylu
podle návrhu J. J. Wirchy. V roce 1856 získal Konárovice Jan Nepomuk, hrabě
Harrach, c. k. rytmistr a komoří, který přivedl hospodářství na statku k
velkému rozkvětu. V roce 1872 prodal celý statek Josefu Götzlovi, továrníku a
purkmistru v Karlíně. Tuto rodinu velmi často navštěvoval houslista Jan Kocián
a pořádal zde malé koncerty. Za vlády jedné strany zámek využíval Výzkumný ústav
pro farmacii a biochemii. Byl v majetku národního podniku Spofa,
největšího československého výrobce léčiv, který jej využíval jako rekreačního
objektu a konaly se tu konference a školení.
V roce 1998 jej získal
soukromý majitel a obratem jej nabídl k prodeji. Kupcem se v roce 2004 stal
americký herec, producent, spisovatel, hudební skladatel, režisér a scénárista
Crispin Glover (*20. 4. 1964), známý z filmů Charlieho andílci či Lid
versus Larry Flint.
Betlém na návsi v Konárovicích nám na rozdíl od počasí připomíná, že Vánoce jsou už za dveřmi.
Pokračujeme
dál po modré značce do vsi Tři Dvory, kde je ve Staré hospodě
další kontrola, pak kolem přírodního koupaliště k Labi a po jeho pravém břehu
až do Kolína. Den se krátí, poslední sluneční paprsky pozlacují věže
chrámu sv. Bartoloměje a fasádu rohového domu s hodinami ve věžičce.
Cíl
je jako obvykle v hospodě U Červených, která je doslova napěchovaná turisty,
většinou samozřejmě samými známými.
Žádné komentáře:
Okomentovat