Předchozí článek Toulky po horách 2019 (IV)
Túra, jejíž převážná část vede planinou s množstvím plazů – pardon, lazů
Túra, jejíž převážná část vede planinou s množstvím plazů – pardon, lazů
Ráno odjíždíme vlakem do stanice Mýtna a po červené turistické značce přicházíme do obce Dobroč, kde přecházíme na žlutou a z 300 metrů se postupně dostáváme do sedmi set metrů. Les vystřídají louky s občasnými lazy neboli kopanicemi, jako Malá a Velká Dolina. Na krátký odpočinek se zastavujeme na mírném kopečku vlevo od cesty. Jmenuje se Šušnov vrch (750 m), je na něm slovenská vlajka, jednoduchý detvanský kříž a také stolek a lavička.
O chvíli později nechávám přes cestu přejít stádo krav, neboť ony pravidlo „pravé ruky“ zásadně nerespektují...
...a poté se snažím „fotit umění“:
Od rozcestníku Vrchdobroč (870 m), odkud je na všechny strany vidět množství roztroušených laznických usedlostí, pokračujeme po zelené turistické značce nejprve otevřenou krajinou a pak lesem na vrch Košútka (726 m) a po sjezdovce prudším sestupem do Hriňové. Město vzniklo jako laz, obcí se stalo v roce 1850. Překvapivou informací pro mě je, že tu v minulosti byla sklárna. Vznik zdejšího sklářství sahá do roku 1650, v roce 1840 byla založena nová sklárna, která patřila k největším na Slovensku, ale po první světové válce se v ní práce již nerozběhly.
Před odjezdem autobusu stihnu pár kopečků vynikající zmrzliny a v Detvě, protože do večera je ještě spousta času, jdu na koupaliště. Bohužel je až na samém konci města, to znamená další tři kilometry.
Následuje článek Toulky po horách 2019 (VI)
Žádné komentáře:
Okomentovat