sobota 6. června 2020

Malý Mlýnek

Usedlost na Pstružném potoce mezi Kochánovem a Radostovicemi

První písemný záznam o Malém Mlýnku pochází z roku 1735, kdy je psán jako nový mlýn pod Kochánovem. 29. listopadu 1736 slavili svatbu Kateřina Fialová a Jan Kostelecký z nového mlýna pod Kochánovem a 3. 11. 1740 si Vojtěch Kostelecký, mlynář z Novýho mlejna, vzal poctivou děvečku Annu Procházkovou. Majitelé mlýna se postupně měnili až podle kupní smlouvy z 20. 3. 1849 se jimi stali sekerník Josef Kolář se ženou Marií, kteří do Malého Mlýnku čp. 10 přišli z Chrudimska. Od 29. 8. 1877 byli majiteli Josef (*1851) a Marie Kolářovi. Podle pozemkové knihy byl 10. 6. 1884 dům čp. 10 v Kochánově přečíslován na čp. 21 a katastrálně převeden do Radostovic. Za působení Josefa Koláře (*20. 7. 1884), toho jména třetího, byl Malý Mlýnek dvorem rozdělen na část průmyslovou a část hospodářskou.
Průmyslová část měla parní pilu, bednárnu, válcový mlýn, výrobu ovesných vloček a sušárnu brambor. Hospodářská část měla chlév, stáj, velkou stodolu, kočárovnu a kovárnu.
Josef Kolář byl otec ze mlýna, o němž psal Zdeněk Matěj Kuděj (1881–1955), Jaroslav Hašek (1883–1923) a Emil Artur Longen (1885–1936). Podle vyprávění pamětníků to prý bývaly veselé zábavy, jichž se účastnil i malíř Jaroslav Panuška (1872–1958).
V roce 1921 vystavěl Josef Kolář z Malého Mlýnku na zastávku v Mrzkovicích úzkokolejnou dráhu podél potoka. K tomu musel na vlastní náklady postavit most přes Sázavu, přibližně tam, co je dnes lávka. O dalších podrobnostech se můžete dočíst na tomto blogu zdeTato vlečka o rozchodu 600 mm patřila k nemnoha částem majetku Kolářových, která nepřišla po krachu v 30. letech do dražby a zůstala v jejich majetku. V roce 1933 se totiž Kolářovi dostali do problémů, bylo nařízeno vyrovnávací řízení, proběhla dražba a od 18. března 1938 vše získalo Rolnické družstvo skladištní pro okresy Ledeč a Dolní Kralovice.
Rod Kolářů natrvalo opustil Malý Mlýnek a v nedalekých Mrzkovicích vyráběl ovesné vločky v provozu zvaném Vločkárna.
Rolnické družstvo pokračovalo ve výrobě do roku 1941, kdy byla zastavena. V roce 1942 byly na postaveny dům čp. 35 s kovárnou a hospodářskými budovami a dům čp. 33, který sloužil jako kantýna. Dne 14. ledna 1955 přešlo Rolnické družstvo v Malém Mlýnku na stát a celý areál převzal Krajský výkupní podnik Jihlava. V roce 1962 se majitelem budov bývalého mlýna a pily stal Textil Pardubice, který zde zřídil sklady. V roce 1975 zůstal Malý Mlýnek bez trvalých obyvatel. V 90. letech v některých budovách bývalého mlýna provozuje svou činnost myslivecké sdružení Lipnička a mlýnský náhon je využíván pro malou vodní elektrárnu.

Žádné komentáře:

Okomentovat