Za křížky a vrcholy kolem Humpolce

Historie se opakuje – auto je třeba přistavit do STK, a tak máme nejméně celé dopoledne na trajdání kolem Humpolce

Vydáváme se po modré turistické značce směrem na jih od Humpolce. Překračujeme železniční trať zvanou „Humpolačka“, která spojuje Humpolec s Havlíčkovým Brodem, a zastavujeme se u památníku rumunských vojáků, od něhož je pěkný výhled na město a zříceninu hradu Orlík.

Na podstavci v podobě hrubého kamenného skaliska je vztyčen žulový kříž, pod nímž jsou dvě pamětní desky. Při osvobozování v květnu 1945 přijely jednotky rumunského jezdectva a dělostřelectva do Humpolce současně s Rudou armádou. Pomník postavila Regimentul 9 z Calarasi a desku na pomník vyryla dílna pana Zelenky. Český nápis zní: Čest hrdinům 9. pl. jezdectva, padlých za vlast. Ostatky vojáků byly několik let po válce exhumovány a předány na společné hřbitovy rumunských vojáků u Strečna či Zvolenu.

Pokračujeme lesem k silnici, která po nadjezdu překonává dálnici D1 a míří přes Bystrou do obce Staré Bříště. Nadjezd si fotím, protože se k němu vztahují nezapomenutelné vzpomínky staré dva roky. 

Ze silnice odbočujeme doprava a stoupáme na Krásnou vyhlídku, vrch vysoký podle mapy 663 m, podle plechové tabulky na vrcholu, vyrobené jakýmsi domácím kutilem, o metr méně:

Lesem silně poznamenaným kácením po kůrovcové kalamitě sestupujeme zpátky k silnici a zastavujeme se u smírčího kamene ukrytého pod stromy:

Údajně byl postaven na místě, kde jeden mládenec z Bystré ubil sekerou svého soka v lásce. V roce 2006 kámen zmizel a nějakou dobu jej nahrazoval dřevěný pomníček s textem:

„Několik století na tomto místě stál kamenný smírčí kříž. Byl postaven na památku vraždy. Přečkal války, změny režimů, ale tržnímu hospodářství neodolal. Na začátku srpna roku 2006 byl ukraden. Možná přinesl zloději trochu peněz, ale štěstí určitě ne. Štěstí nepřinese ani novému majiteli, kterému stojí na zahradě. Svoje místo má jen tam, kde byl postaven.“

Když byl ukraden i dřevěný panel, sdružení Zelené srdce nechalo u humpoleckého kamenosochaře Richarda Voňky zhotovit repliku smírčího kamene o rozměrech 120 x 60 x 25 cm. V srpnu 2015 byla usazena na místě původního kamene, ale zanedlouho se onen „sběratel“ v opilecké pýše pochlubil, že má doma smírčí kámen. Pak už byl jen krůček k tomu, donutit ho, aby kámen vydal. V roce 2016 byl kámen instalován na své původní místo a replika byla umístěna u polní cesty za obcí Mladé Bříště. Tam se musím brzy podívat...

Odbočujeme ze silnice doleva na lesní cestu, klesáme k vodojemu, kde odlovíme kešku a mírným stoupáním se vracíme k severu. Ovlivněni webovými stránkami www.vrcholovka.cz, prodíráme se vysokou trávou a mnoha pravidelnými řadami zmrzačených borovic na Šibeniční vrch (606 m) na jihovýchodním okraji Humpolce. Nic významného na něm není, dokonce ani vrcholový patník nebo triangulační tyč. Jako důkaz dosažení plochého vrcholu tedy bude muset stačit fotka u malé skalky.

Cestou k nedalekému vrcholu U sv. Václava (641 m) se zastavujeme u kříže zasvěceného sv. Václavovi, který je na místě, kde stávala ves Dobrá a kaple sv. Kateřiny. 

První zmínka o vesnici byla doložena v kupní smlouvě z roku 1233, kdy ji koupil želivský klášter od Řádu německých rytířů, později připadla ves Humpolci. V roce 1421 byla ves i kaple vypálena při křižáckém tažení uherského vojska císaře Zikmunda. Až v roce 1666 byl na troskách kaple vystavěn kostel sv. Václava, do něhož vždy 28. září chodila procesí věřících a místo bylo vyhlášené v širokém okolí. Pozdější majetkové spory mezi želivskou kanonií a humpolecko-heráleckou vrchností, které se vedly v roce 1735, přispěly k úpadku kostela, který chátral a přidělený materiál na opravu posloužil ke stavbě nového kostela v Úsobí. Osud tohoto místa stručně vystihuje nápis: „Blesk, déšť, mráz, kořeny stromů a rozkrádání kamene dokončilo zkázu kostela a tráva a mech zahladily místo, kde stávala ves Dobrá.“

Vracíme se na lesní cestu, přecházíme železniční trať a rázem se ocitáme ve Vilémově, místní části Humpolce. Míjíme zvoničku a křížek...

... a na další křižovatce odbočujeme doprava. Zástavba záhy končí a my pokračujeme cestou vzhůru po louce na Vránův kopec (625 m), na němž stojí vysílač a kruhový objekt vodárny:

Vracíme se do Vilémova a pokračujeme na Rozkoš, která je rovněž místní částí Humpolce. Reklama motorestu Pod hradem nás snadno a rychle přesvědčí, že by byl holý nerozum nezastavit se! Podle nejnovějšího nařízení vlády už jsou v provozu venkovní zahrádky a kromě toho je poledne, což jsou dva pádné důvody k tomu, abychom usedli pod slunečníkem a objednali si něco k jídlu a pití.

Návrat do Humpolce po naučné cestě Březina jsme zavrhli, neboť jsme ji prošli už mnohokrát, a raději jdeme po cestě, která vede paralelně pod lesem.