Po přečtení strhujícího románu Zatím dobrý, o němž píši na tomto blogu zde, jsem byl zvědav, co jiného ještě Jan Novák, český spisovatel, který od začátku 70. let žije v americkém Chicagu, napsal. Vybral jsem si Aljašku a Hic a kosa v Chicagu.
Aljaška je krátká novela, která se dá přečíst za jeden večer. Je ukázkou toho, s čím se potýká spisovatel, který umí skvěle psát, ale momentálně (a možná i dlouhodobě) nemá o čem. Autor knihu nazval „příběhem o příběhu“: děj je inspirován krátkou zprávou v černé kronice chicagských novin, na kterou se nabalují zážitky samotného autora a jakési psaní o psaní, rozkrývání pozadí vzniku literárního díla. Původně Novák napsal scénář, s nímž ale v Hollywoodu nepochodil a látku odložil. Po dvaceti letech se k ní vrátil a nyní je z ní útlá knížka.
Příběh je dán, autor jen rozkresluje postavy a domýšlí některé dílčí scény a situace. Od zprávy v novinách – bývalý svědomitý zaměstnanec se po svém propuštění vrátil do firmy s pistolí v ruce – se neodchýlí, i když přiznává, že v průběhu let se podobných zaměstnaneckých pomst v Americe stalo více a tak trochu zevšedněly. Hrdinu nazval hezky česky Nemanic, hledá zárodky jeho křivdy, zamýšlí se nad úlohou jeho nadřízených a kolegů a to všechno kombinuje s vlastními zážitky. Zvláště silný je ten z metra se dvěma agresivními skořápkáři, jedním intelektuálně vyhlížejícím hejlem, statečným spolucestujícím, který hejla upozorní na podfuk a hrozí mu přinejmenším zbití, a samotným Novákem, jenž jako jeden z mála cestujících zůstává i uprostřed konfliktu ve vagonu a později zpytuje svědomí své i těch, kteří si předtím přesedli mimo nebezpečí. V líčení osudů českých imigrantů je Novák opravdu mistr, v dialozích používá hovorovou až vulgární řeč, češtinu protkanou zpotvořenými anglickými výrazy, které pro zvýšení komického účinku přepisuje foneticky. Jenom by to občas chtělo vysvětlivky.
* * *
Povídky a eseje soustředěné v knize Hic a kosa v Chicagu, z nichž nejstarší pochází z listopadu 1976 a poslední ze září 2011, ukazují autora jako brilantního vypravěče.
Kniha se skládá z pěti částí (proto také má podtitul Pět knih o malém životě ve velkém městě), přičemž Kniha pokoušení je vlastně přepracovaná prvotina Striptease Chicago, která poprvé vyšla v roce 1982 v torontském nakladatelství ´68 Publishers manželů Škvoreckých. Pro toto vydání byly podstatně revidovány povídky Erotický dusno a Pomíjivý rozkoše. V Knize profesí je text Úžasný život 34. kapitolou z nepřeloženého románu The Grand Life (1987) a text Malý prachy, ale s bouchačkou je zase první kapitolou ze stejnojmenného nepublikovaného rukopisu, který má podtitul 8 truchlozpěvů ze života ozbrojeného hlídače a vznikl v letech 2003 a 2004. Se zadostiučiněním musím dodat, že to, co jsem vytýkal Aljašce, je zde napraveno: v závěru knihy je 14 stránek vysvětlivek, respektive překladů čechoamerického slangu.
Žádné komentáře:
Okomentovat